Zvrat Budoucnosti- 18. Soud

1. dubna 2014 v 0:25 | Milenne |  Zvrat Budoucnosti
Tááááák, děkuji za komenáře a přidávám další! :D
Řeknu vám, je skvělé mít alespoň jednu další povídku dopsanou i když je krátká (30 krátkých kapitol). :D
Ale aspoň něco! xD
Doufám, že mi zase uděláte radost!!! :D


Kapitola 18.
Jean se nechal překvapeně zatknout a odvést do vězení, cestou tam ho několikrát strážci omylem nakopli a strčili tak, že dopadl na zeď. Když se to stalo popáté, vztekle na ně zavrčel, vysmýkl se jim a vlastním tempem zmírněným opatrností sešel schody. Pěstmi zabušil na dřevěné dveře a když strážný na mezírku otevřel, vrazil dovnitř. Byl naštvaný, úplně to v něm vřelo. Kdyby viděl byť jen na okamžik Claire, asi by jí uškrtil samou nenávistí. Přehnala to, totálně to přehnala!
Vklouzl do otevřeného vězení, zaklapl za sebou dveře a sedl si na zem. Prach, špína, všechno se do jeho oblečení nabalilo. Ani si nevšiml, že s ním v cele je ta, kterou se pokusil zachránit. Amadea. Chudinka, opět měla na krajíčku, div nebrečela. V poslední době, to bylo to nejčastější, co dělala, samé slzy, slzy, slzy.
Přisedla si k němu na zem, mírně ho objala a uhasila tak jeho vztek, který v něm čpěl.
"Co teď budeme dělat?"zeptala se ho zoufale.
Sám Jean nevěděl. Všechno bylo marné, on měl jít před soud ve kterém prohraje, ona pod gilotinu, která jí usekne její krásnou hlavičku a ta spadne do malého proutěného koše, který bude připravený pod pódiem, aby se případní odvážní diváci mohli podívat na ústa otevřená v bolesti a oči zírají v sloup, do hlubin modré oblohy. Možná, kdyby okolo toho nebylo tolik krve, masa a ehm…nechutností, líbilo by se mu to.
Těžko mohl věřit v šťastný konec, to, že by pro něj soud dopadl dobře a on mohl Amadeu zachránit…sám tomu nevěřil.
Claire zamířila k vězení a očima vyhledávala celu, kde byl Jean. V hlavě jí mučila nutkavá potřeba se Jeanovi omluvit. I přes to, jak moc ho nenáviděla za to, co jí provedl a za to, jak ji zradil s její vlastní sestrou se mu musela omluvit.
Když konečně našla celu, kde byl, postavila se k mřížím a váhavě na něj pohlédla. Nebyl sám, byla s ním i ta... děvka, její sestra Amadea. V duchu zaklela, už aby jí tu hlavu sťali. Sestra nebo ne, i ona měla svůj podíl na Jeanově zradě.
''Jeane...?'' Když Jean zaslechl Claiřin hlas, přiřítil se k mřížím a zuřivě něco zasyčel. Claire se rukama chytla mříží a koutkem oka pohlédla na Amadeu. Vůbec jí nelitovala, tenhle osud si zasloužila ze všech zdejších vězňů nejvíc.
''Jak jsi se sem ještě mohla opovážit přijít?!'' křikl Jean na Claire a natáhl k ní ruce přes mříže, jako by se jí chtěl pokusit uškrtit. Claire okamžitě pochopila, že tu žádná omluva nepomůže. A vlastně se jí začalo zdát, že si to Jean také zaslouží. Chtěl být se svou vyvolenou, a také je, ne? Láska má nejen světlou, ale i stinnou stránku. Možná mu kat nabídne možnost odnést si její hlavu, pokud ho také neodsoudí k smrti.
''Přišla jsem se... omluvit, Jeane.'' začala Claire, ''Ale jak tak koukám, tak vlastně nemá smysl se omlouvat. Toužil si být s ní, tak si tu s ní buď. Možná ti kat dovolí nechat si její hlavu, když už ne nic jiného. Budeš ji moct stále líbat, dokud nevychladne.''
Jean se k ní natáhl, adrenalin v krvi mu dodal sílu, roztáhl mříže natolik, aby jimi prostrčil ruce a začal Claire škrtit. Hned na poprvé jí zmáčkl krk takovou silou, že jí bolestí vyhrkly slzy, chtěla ucouvnout, ale jeho pohled ji držel na místě. Nehýbala se, šetrně spotřebovávala kyslík, co jí zbyl a očima marně hledícíma na něj prosila, aby ji pustil. Byla to nějako jako zkouška. Pokud by ji skutečně miloval, pustil by jí, odhodil tu couru a raději byl s ní. V opačném případě…chtěla hezkou rakev.
Jean se pomalu nadechl, uvolnil sevření a ustoupil. Claire se ulevilo, věděla to.
"Rozhodl ses?"zašeptala tiše a i přes rizika se k němu přiblížila.
"Ano. Claire, rozhodl. Chci jí jenom pomoct a…ničilo i ničí mě, že s to překazila. Mám na tebe vztek, ale to nic nemění na mých citech. Jsou stále stejné, jako před rokem, dvěma, když jsme se potkali." odpověděl.
Claire zasténala. Co to jen provedla? Bože, dostala toho, koho milovala do vězení, litovala toho. Musela ho dostat ven i kdyby to bylo přes mrtvoly.
"Dostanu tě odsud. Vydrž! Za několik hodin půjdeš před soud, pokusím se tě z toho vysekat. A Amadeu také. Jestli s ní nechceš utéct, pomohu jí zmizet. Alespoň mezi námi už nic nebude. Žádné překážky. Jenom láska a společná budoucnost."
"Dobře. Vydržím. Zkus se prosím pokusit zachránit i Amadeu před smrtí, přeci jen je to tvoje sestra…"zatvářil se pobaveně, "A když ji zachráníš, dostaneš odměnu."
Claire se rozzářily oči dětskou radostí a na chvíli i zapomněla v jaké že situaci to jsou.
"Odměnu?"
"Ano, odměnu. Překvapení. Ale nejdřív to zařiď."
To, co vymyslel, bylo geniální, sám byl na to hrdý. A nejlepší možnost, jak Claire přinutit, aby sestře pomohla je motivace.
"Dobře. Jdu to zařídit. Vydrž tu, Jeane. Prosím, nepokoušej se utéct, jinak bych už ti pomoci nemohla."
Políbil ji na tvář a radši vypnul sluch, protože dobře věděl, co Amadea za ním dělá. Claire se v její bolesti doslova musela vyžívat.
"Jdi, neboj se o mě. Počkám tu a už se těším na to, až odsud s tebou vypadnu."
**
Claire vyšla z soudní síně, spokojeně si srovnala papíry, které měla pod paží. Vše bylo zařízené, věděla že nátlak na soudce bude nejlepší. Líbilo se jí, když pod kudrnatou bílou parukou mu začaly stékat kapky potu. Věděla, že je nahraný.
Položila smlouvu na mahagonový stolek a srovnala si lokny na levé rameno. Byl čas se připravit na těžký soud. Možná měla nástroje k tomu, aby bitva byla vyhraná, to nutně neznamenalo, že vyhraje.
"Co tu chceš?"
Křiklavý hlas její matky protivně zaplašil ticho. Claire nasadila nevinný výraz, jako pokaždé, když si měla přát něco, co jí mohla splnit jenom matka a usmála se.
"Přišla jsem za tebou na návštěvu, maminko."přiznala se jakoby na očko.
"Nelži mi. Zapánaboha, ty zase něco chceš ne?"
Jenom přetvářka ji znemožnila, aby ukázala naprosto zoufalý výraz a obrácení očí v sloup. Naposledy požádala matku o laskavost před dvěma roky, když chtěla, aby zaměstnala v paláci jednu její kamarádku z baronství.
Ani jí to nesplnila, údajně vyzařovala negativní energii- týden na to ji nechala upálit.
"Prokoukla jsi mne. Potřebuji, abys zrušila sestřinu popravu."zažádala.
"Myslela jsem, že jí nesnášíš…"
Claire ji prudce skočila do řeči i když věděla, že to matka nesnáší. Slíbila Jeanovi, že ji zachrání, chtěla mu udělat radost a hlavně chtěla odměnu.
"Udělej to! Prosím, moc tě prosím matko!"
Královna si promnula bradu a s kamenným výrazem přikývla.
"Nepropustím jí, ale mám návrh, kompromis. Najdi někoho, kdo očistí jméno tvé sestry do týdne. Jestliže se prokáže nevinna tvé sestry, bude propuštěna. V opačném případě ji kat setne hlavu. Souhlasíš?"
"Souhlasím,"přikývla Claire a s nadějí, že zachrání alespoň Jeana, popadla papíry a rozběhla se dlouhou chodbou za zvonění kostelních zvonů do soudní říše.

Boj začal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Designérka Janička Designérka Janička | Web | 1. dubna 2014 v 0:37 | Reagovat

zajimave cteni :-D

2 Kikča Kikča | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 13:28 | Reagovat

krásné jako vždy :3 :-)

3 Terka Terka | Web | 1. dubna 2014 v 16:50 | Reagovat

Ano utni to ted, v tom nejnapinavejsim :D

4 Angela QuickBow Angela QuickBow | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 17:26 | Reagovat

Tak toto si nemala! :D Ale nie, je to krásne napísané :)

5 silluety silluety | Web | 1. dubna 2014 v 18:35 | Reagovat

No tak super že už dopsaný ne? Jinak jako vždycky luxusní :33

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 1. dubna 2014 v 19:17 | Reagovat

Boj začal.

Ááááá - jak mi tohle můžeš udělat? :D
Jak? :D Jak? :D
Krása :3

7 blogctvrteholky blogctvrteholky | 1. dubna 2014 v 19:37 | Reagovat

Další super kapitolu! Tahle je taková pohodovější a přesto dobrá. Prostě ta Claire je taková manipulátorka a ty její změny nálad.. V jednu chvíli hnusná a potom chce zase pomoct? Wtf.. :D No už se těším na další. Chci vědět co bude dál. Chci vědět, jak to s těmi vězni ten bude :D

8 Abigail Abigail | Web | 1. dubna 2014 v 19:41 | Reagovat

Pěkná kapitolka =)

9 Lory Lory | Web | 1. dubna 2014 v 21:18 | Reagovat

Luxus <3 A takhle to utnout... no že se nestydíš :D

10 LussyNda LussyNda | Web | 2. dubna 2014 v 15:26 | Reagovat

skvěla kapitola

11 Lilly Lilly | Web | 2. dubna 2014 v 18:10 | Reagovat

Som zvedavá, čo bude ďalej, rýchlo ďalšiu kapitolu! :D Stále neviem, koho z nich mať rada a koho nie, ich nálady sa veľmi často menia :D Ale páči sa mi to :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama