Spící vrah: Mezi snem a realitou/ 6

5. března 2014 v 10:48 | Milenne |  Spící vrah: Mezi snem a realitou
Zabijte mě někdo, tahle povídka má mít okolo 50-ti, 60-ti kapitol dle nových výpočtů...Satan zase vyhrál! xD
No, každopádně, ti věrní, co to vydrží číst...doufám, že vás bude co nejvíce! :D

Kapitola 6.

Seth popadl jednu ruku oběti, kterou před chvílí zabil a položil jí na bílou sedačku, která jako jediná byla prozatím neporušená. Hned, jakmile se ruka sedačky dotkla, na ni v hustých kapkách a pramínkách začala dopadat krev. Barvila ji do ruda, máčela a ničila. Seth se poušklíbl, sbalil všechno své "nářadí" do igelitového pytle a celé to vhodil do odpadkového koše, který stál u sedačky.
"Alespoň si fízlové začmuchají," pomyslel si sarkasticky, jenže při těch slovech se mu na mysl opět dostala ta vzpomínka na svého bratra a Claru…
Sehnul se, vzal ze země hlavu malé holčičky s blonďatými vlásky, vyhodil jí do vzduchu a nakopl tak silně, že proletěla oknem a projíždějícímu autu spadla na kapotu. Řev byl okamžitý. Křik mladé ženy, co řídila auto, Setha vyburcoval k ještě většímu vzteku, ale ovládl se. Když celou tu rodinu postupně a bolestivě zabil, celkem si ulevil a to, že je rozkouskoval na části a poházel po domě a okolí mu jí zvýšilo natolik, že byl schopen Claře odpustit.
"Ale, bratra pomsta nemine!" přikázal si v duchu a odkráčel z místnosti.
Přešel přes celý dům dozadu, ignorujíc hukot policejních aut, co kvůli uvřeštěné ženě přijely a zastavovaly před domem, odemkl zadní dveře a s naprostou elegancí odešel jako pokojný chodec, co s tím neměl nic společného.

**

"Prosím, mohu se zeptat, kolik ty růže stojí?" zeptal se Seth prodavačky a natáhl se po jedné z krásných rudých růží.
"Kytice je ve slevě, stojí deset dolarů, jednotlivě je prodáváme za půldolar. Kolik si jich chcete vzít?" zeptala se mladá dívka za pultem a netrpělivě poťukala prsty s francouzskou manikúrou o dřevěný pult.
Měla nazrzlé vlasy zapletené ve dvou copech, nos plný pih a porcelánovou pleť. Celkově Sethovi připomínala skleněnou panenku, co stačilo hodit na zem a …Rup!
"Vezmu si všechny rudé růže, co tu máte. Ale myslím, že se domluvíme ještě na lepší ceně, co myslíte?" odpověděl.
Nenápadně si z kapsy bundy vytáhl nůž a skryl ho v rukávu levé ruky. Brzo ho měl potřebovat…
"Nechápu, co tím myslíte. My tady v květinářství nesmlouváme, je daná určitá cena, která-"začala automaticky říkat jako encyklopedie, ale Seth ji rychle zarazil tím, že jí na rty položil prst.
"Myslím, že bychom o tom neměli mluvit tady. Nemáte tu nějaké tiché místečko, kde bychom si mohli promluvit, aniž bychom odrazovali zákazníky?"
Dívka nechápavě nakrčila obočí, nýbrž pokynula Sethovi, ať jde za ní. Vešla do malé místnůstky, která byla za krámem, sloužila jako sklad květin.
"Tak a teď se bude hrát podle mě, ano?" řekl Seth, zatlačil dívku ke zdi a zamával jí nožem s dlouhou čepelí před obličejem.

**

Clara se vyšvihla na nohy, vyběhla schody v tom nejrychlejším tempu, jaké mohla v jejím stavu použít a vyběhla do pokoje. Zavřela za sebou dveře, otevřela okno a všechny květináče z parapetu odsunula stranou. Posadila se na své oblíbené místečko a sledovala park, co téměř vypadal jako les. Chodilo tam málo lidí, říkalo se, že tam straší, ale Claře připadal ten park jako nádherné místo. Obzvláště, když se přes vrcholky jeho nejvyšších stromů přelévaly paprsky odpoledního slunce, co téměř zapadalo za obroz. Těžko uvěřit tomu, že včera dělala to samé, seděla na tom samém místě a pozorovala západ slunce. Přišlo jí to uklidňující, bezpečné a hlavně konečně byla sama a měla klid. Pustila slzy, které na se na chodbě snažila tak marně zadržet na povrch. Nějak to nešlo. Slzy nechtěly ani za mák vyjít na světlo. Vztekle zavrčela a přejela ostrými nehty po okenním rámu. Zadržela si přitom třísku do prstu. Vykvikla, ucukla a opatrně se na prst podívala. Tříska o velikosti malého kůlu měřila zhruba půlcentimetru, byla ostrá a více než její polovinu měla zaseklou v mase. Popadla ji a bleskurychle vytáhla. Rána jenom lehce zaštípala, krev naštěstí netekla, a i kdyby, bylo by jí málo.
Hodila jí z okna a upřímně, měla chuť tam šlehnout i více než třísku. Ani nevěděla proč, vzpomněla si na Sethův smutný výraz, který měl, když je u Stephena viděl. Tak moc ji to rozesmutnilo, že vyvolat slzy nebyl problém. Okamžitě se hlasitě rozbrečela. Sklonila hlavu, objala si trup rukama a nahlas fňukla.
Nevěděla, jak dlouho plakala, ale zanedlouho se otevřely dveře. S myšlenkou, že ten, kdo ji přišel navštívit, byl určitě Stephen si lehce utřela oči, čímž si ještě více líčení rozmazala po obličeji a odkašlala si, aby vůbec získala nazpět hlas.
"Stephene, prosím jdi pryč."
Kroky, které k ní mířily, se zastavily.
"Zaprvé nejsem Stephen. Zadruhé, pokud si to přeješ, půjdu. Pouze jsem se ti chtěl omluvit."
Clara se rychlostí blesku otočila. U její postele stál Seth. Měl nasazený doslova štěněčí omluvný výraz, což k jeho obvyklým hadím očím nijak moc nesedělo, avšak i hadí oči byly pryč. Nahradily je nádherně zelené oči plné citů, emocí, lásky… Jeho ústa se mírně usmívala, koutky byly pozdvižené nahoru a vůbec nebyla sevřená vztekem, agresí či zlobou. Celou postavou se opíral o sloupek postele a to, co držel v rukách, ji udivilo, překvapilo i udělalo šťastnou. Držel v nich snad tu největší, nejkrásnější a nejdokonalejší kytici rudých růží jakou kdy viděla.
Ohromeně pootevřela ústa, ale když se setkala s jeho veselým a pobaveným pohledem, zavřela se a probodla ho pohledem. Křivdil jí, obviňoval z věcí, které nedělala, a najednou se jí omlouval? Tak to tedy ne!
Otočila se k němu zády, překřížila ruce na hrudi a vyrazila ze sebe uražené: "Chm."
"Princezno, moc se ti omlouvám, nechtěl jsem na tebe tak vyjet… mrzí mě to. Odpustíš mi, prosím?"
Něco v ní při jeho podstatně změklo a donutilo, jí se otočit. Soudila, že rozum to vážně nebyl.
Neodolala a ještě jednou se podívala do jeho očí. Sladce jí pohled oplácely, bylo v nich vidět, že vše, co řekl, myslel smrtelně vážně.
"Odpustím ti to. Tobě vždycky, Sethe. Navíc…mohu si za to sama. Ani nevím, co mě to popadlo." řekla Clara a převzala do něj kytici růží.
Naklonila si a přivoněla si omamné esence růží. Potěšilo ji, že uhádl, jaké jsou její nejoblíbenější kytky.
"No tááák, tohle není zábava." ozval se v tu nejnevhodnější chvíli hlas té tajemné osoby.
"Úkol jsem splnila a teď alespoň teď mě nech být. Plnit další budu až zítra, pozítří, tak zmiz!" opáčila.
Položila květiny do vázy s vodou na malý prádelník a přitáhla si Setha k sobě.
"Děkuju," odpověděla a s láskou a hladem se na něj vrhnula.
**
A kdo by mi chtěl udělat radost...O:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LussyNda LussyNda | Web | 5. března 2014 v 11:13 | Reagovat

nádhera :-) jako vždycky prosím rychle další :-)

2 Clara Black Clara Black | Web | 5. března 2014 v 13:35 | Reagovat

Já bych ho za to samou láskou sežrala, to přeci víš, sestřičko. Ale nejlepší věta celé kapitoly: ''Ale myslím, že se domluvíme ještě na lepší ceně, co myslíte?'' Z tý věty naprosto nemůžu :-D Jsi prostě nejlepší a moc se těším, až mi pošleš další kapitolku, protože jsem napnutá jak struna xD

3 Ami Ami | E-mail | Web | 5. března 2014 v 16:41 | Reagovat

:-D Je to boží a Seth jako romantik se mi líbí!

4 Clara Black Clara Black | Web | 5. března 2014 v 17:42 | Reagovat

[3]: Mě taky :-D

5 Efi Efi | 5. března 2014 v 18:53 | Reagovat

Krásný... :-P

6 Scriptie Scriptie | Web | 5. března 2014 v 20:48 | Reagovat

To, co udělal Seth bylo hrozně krásný. Ale přišlo mi to podivný. Jsem hodně podezřívavý člověk a Setha prostě (bohužel) podezírat musím taky. Netuším proč. Ale stejak si myslím, že to bylo nádherný. :-D
A tajemná osoba je hrozný kazič. Zrovna v té nejlepší chvíli tam přijde a začne jim do toho kecat. Pff... Ale moc se těším na další!

7 ladyparanoid ladyparanoid | Web | 5. března 2014 v 20:55 | Reagovat

HM..., že bych něco prošvihla, asi ano. myslím, že to byla páta kapitola... pěkná kapitola =) i když to se Sethem se mi nezdá, ani nevím proč...

8 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 6. března 2014 v 9:01 | Reagovat

Seth! :3
Senzační kapitola! :D

9 adelsdiary adelsdiary | Web | 6. března 2014 v 13:22 | Reagovat

Láskou a hladem :D :D si umím přestavit :D

10 Xanya Xanya | Web | 6. března 2014 v 14:26 | Reagovat

Jů,Seth je boží,úplně Claře závidím :D

11 Joss Joss | E-mail | Web | 6. března 2014 v 17:38 | Reagovat

Juuj, to bola božia kapitola, normálne mi odľahlo, že sa zmierili. :3 A ten koniec ma pobavil. :D :D vraj: "No tááák.." :D :D ale mu dala, keď ho odbila :D

12 Lory Lory | Web | 6. března 2014 v 20:47 | Reagovat

Jé, super, další kapitola :D A zase si mě zrujnovala :D Jak nejsem zvykla číst :D Ale bylo to boží, těším se na pokračování :)

13 Kikča Kikča | E-mail | Web | 7. března 2014 v 11:57 | Reagovat

Moc pěkné!! Fakt že jo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama