Spící vrah: Mezi snem a realitou/ 5

1. března 2014 v 15:00 | Milenne |  Spící vrah: Mezi snem a realitou
Páni, celkem se tato povídka rozjela...! :D
To je dobře, moc dobře! :D :3
Takže...přeju hezké čtení! :D

P.S. Dnes končí třídění Sb/Affs, výsledek ZDE! :D



Kapitola 5.

Zmateně zamrkala. Stála v koupelně, před velkým zrcadlem a v ruce držela jednu ze svých krvavě rudých rtěnek. Zašroubovala jí zpátky, vrátila na ní víčko a položila ji na úzkou skleněnou poličku, kde měla vystavenou všechnu svou kosmetiku, včetně velkého platýnka černých stínů.
Obrátila svou pozornost k umyvadlu, několika otočeními pustila naplno studenou vodu. Zabořila do ní ruce, chvíli je nechala se jen tak omývat a nakonec si je přitiskla na přehřátý obličej. Raději se nedívala do zrcadla, cítila, že měla kruhy pod očima jako pytle. Musela vypadat hrozně. Ve spěchu se nalíčila, nanesla si co největší vrstvu řasenky, očních stínů, konektoru a rtěnky a letmo se zkontrolovala v zrcadle. Vlasy v pořádku, jenom mírně rozcuchané, líčení v pořádku, kruhy pod očima…téměř nebyly vidět. Jenom…asi se omylem dotkla rtěnkou tváře.
Se smíchem přejela po úzké čárce, co vedla po okraji jejích lícních kostí. Ale čárka nemizela. Zůstala. Lehce si namočila ruku ve vodě a pokusila se čáru utřít. Pořád nemizela. Vyplašeně s pohledem malého králíčka sledovala, jak se čára rozrůstá, v jednotlivé části, písmena, slova, co napsala rtěnkou na zrcadlo.
"Tak, jak vidíš, vše jde podle plánu. Teď jdi dolů, navštiv Stephena a "mile" si s ním popovídej. Stačí jenom, abys splnila úkol mu znovu roztříštit srdce. Minule ti to šlo dobře, a jelikož máš velkou fantazii, zvládneš to. Nic jiného ti ani nezbývá, zlatíčko. Dva jedna pro mě, Claro… P.S. Té rtěnky by sis měla vzít více!"
Podzdvihla obočí, nýbrž si přetřela ještě jednou rty rtěnkou. Nechtěla to udělat, natož Stephena vidět, ale tím, že mu zlomí podruhé srdce… lepší žít než zemřít. A ona musela tvrdě bojovat, aby se při životě udržela. Možná mu to časem vysvětlí… jen když bude schopen ji pochopit.
Zaklapla rtěnku, vrátila jí na místo, nasadila nevinný kukuč, který ačkoliv na její tváři moc neseděl, vypadal dobře a vyšla z koupelny. Převlékla se z pyžama do normálního všedního oblečení (přeci jenom by bylo divné nakráčet ke Stephenovi do pokoje nalíčená a v pyžamu) a vylezla na chodbu. Nenamáhala se zkontrolovat hodiny, jakmile ji slunce prudce zasvítilo do očí, pochopila, že musí být ráno, zhruba okolo devíti hodin. Ideální čas na akci, všichni v domě ještě spali. U Dahmerů se pokaždé vstávalo okolo oběda, tady byli všichni noční bytosti. Teď se to Claře vyplatilo, myš měla pré!
Opatrnosti nebylo nazbyt, a protože Seth měl pokoj vedle svého bratra (bohužel s tím nic k jeho nelibosti nemohl udělat - do sklepa se stěhovat nechtěl) musela být potichu. Občas se jí zdálo, že Seth měl schopnosti loveckého psa a orla, zrak i sluch měl neuvěřitelný.
Po špičkách seběhla ze schodů, proplížila se kolem kamer, které Abigail neustále hlídala a tiše otevřela dveře Stephenovi pokoje. Na rozdíl od jejího v něm byl pořádek. Oblečení bylo pečlivě uklizené na židli, ne rozházené po zemi, stejně jako papíry, které měl on v jedné hromádce složené na stole. Jediné, co se mu tak dalo vytknout, byla zmuchlaná postel, ve které spal zatočený v peřině jako kukla.
Musela se nad tím pohledem pousmát, byl tak sladký, když spal. Vypadal úplně jako Seth nebo někdo jemu podobný. Věnovala chodbě poslední pohled, zavřela za sebou dveře a zhluboka se nadechla.
"Tak jestli tohle zvládnu," pomyslela si, "Zasloužím si Oskara."
Připlížila se k posteli a sedla si na její okraj. Stephen se mezitím několikrát neklidně zavrtěl, asi měl v hlavě nějaký alarm na grázly. To ještě netušil, že jeden z nich seděl vedle něj.
"Stephene, broučku, čas vstávat," zabroukala a jemně mu prsty prohrábla tmavě hnědé vlasy rozcuchané neklidným spaním.
Stephen nejdříve nijak nereagoval, poté otevřel jedno oko, následovalo druhé a neschopen jiné reakce na Claru koukal jako na svatý obrázek.
"Claro?" ozval se konečně, "Co tady děláš?"
"Nemohla jsem spát, přišla jsem tě navštívit. Víš, trápí mě, jak jsme se za ty dny, týdny i měsíce odcizili. A hlavně…chci, abys už se tím netrápil. Neviň se za to, že jsem prošla zkouškou. Ty za to nemůžeš. Jasný?"
Stephen vstřebával její slova jedno po druhém a pomalu přikývl.
"Dobře. Zase přátelé?"
Poslední slovo doslova vytlačil ze svých úst. Představa, že budou pouze kamarádi se mu nelíbila, ale Clara milovala jeho bratra, musel se s tím smířit. Nic jiného ani dělat nemohl, její rozhodnutí respektoval.
"Jenže to je ten problém, Stephene. Já… já už nechci být jenom kamarádka. Přemýšlela jsem nad tím docela dost dlouho, uvědomovala si své city a no… miluji tě Stephene."
Poslední slova vyslovila se slzami v očích. Bolelo ji to, v nitru se jí snad vzbouřily všechny orgány. Stephena měla doopravdy ráda, zbožňovala ho, ale pro ni byl ten pravý Seth. Toho milovala, tomu měla říkat ta slova, i když by se jí po tom nejspíše vysmál.
Stephen prudce vtáhl vzduch do plic. Myšlenky se mu rozutekly, nemohl logicky myslet. Ne, když to jediné na čem mu v životě záleželo, pouze potvrdilo jeho prosby a přání.
"To je zázrak, asi se mi to zdá," pomyslel si.
Clara se k němu naklonila a zaváhala. Trápila jí zrada Setha… Možná, že zrovna to zaváhání donutilo Stephena ji políbit. Naklonil se k ní a něžně přitiskl své rty na ty její.
Clara úlekem vytřeštila oči a podívala se na Stephena. Jak to vypadalo, udělala to zcela dobrovolně, tím se jenom potvrdilo její tušení o tom, že byl do ní zamilovaný. Celou dobu se musel dívat na to, jak byla do Setha poblázněná. Částečně toho litovala, avšak Stephen pro ni nikdy nebyl více než kamarád. I přesto, že jí právě políbil.
"Tak to bylo, je a taky zůstane," slíbila si.
V tu chvíli, kdy se chystala odtáhnout, se náhle otevřely dveře od Stephenova pokoje dokořán. Odtrhla se od Stephena a rychle otočila. To, co si myslela, že se stalo, se stalo její
noční můrou. Ve dveřích stál Seth, ospalý, unavený, ale rozhodně přesvědčený o tom, co viděl. Vytřeštil oči, nechápavě se podíval na Claru a následně i na svého bratra.
Claru to vyděsilo. Bylo všeobecně známo, jak Seth vybuchoval…
Rychle vstala, věnovala Stephenovi omluvný pohled, popadla Setha za ruku a odtáhla ho na chodbu.
"Sethe, není to tak, jak to vypadalo," řekla rychle a pečlivě si prohlédla jeho výraz.
Bolest a smutek nabíral v jeho rysech čím dál větší velikost, prodíral se na povrch jako černá díra.
"Jo? A jak to tedy mělo vypadat? Líbala ses s mým bratrem! Jak jde vidět, ty ses rozhodla. Fajn, budu to respekto-" stačil Seth říct, než ho Clara přerušila.
"Tak to vůbec není, Sethe! Já… musela jsem to udělat. Ke Stephenovi vůbec nic necítím, jsme jen kamarádi, ty jsi ten jediný…" statečně polknula slzy a zvedla bradu, "Ty jsi ten jediný na kom mi záleží. Ty neustále zaplňuješ mé myšlenky, jsi součástí mých vzpomínek i ten, kdo ovládá mé city. Nechápu, tedy, proč si hned myslíš, že jsem se rozhodla pro něj. Rozhodla jsem se pro tebe, Sethe."
Seth zatnul čelist, sevřel ruku v pěst a tvrdě uhodil do místa ve zdi vedle Clařiny hlavy.
"Moc to tak nevypadalo, když jste se líbali. Ale víš, co? Já to beru. Buď s mým bratrem, nevadí mi to. Faktem je, že je mi to úplně jedno."
Naštvaně odešel do svého pokoje a zabouchl za sebou dveře tak hlasitě, jak to jen šlo.
Clara se sesunula po zdi na zem a rozplakala se.
"Jsi špatný lhář, Sethe, špatný lhář!" utěšovala se alespoň tou falešnou nadějí i když věděla, že to Seth myslel vážně.
"No vida…" ozval se v její hlavě hlas, "Nakonec jsi to splnila ještě lépe, než jsem požadovala. Bravo, Claro, můžeš si poblahopřát. Právě jsi na cucky roztrhala srdce proslulého vraha, Setha Dahmera."
**
A kdo by mi chtěl udělat radost...O:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Clara Black Clara Black | Web | 1. března 2014 v 15:03 | Reagovat

Za ten konec tě nemám ráda xD A sebe taky. Jak jsem to mohla udělat?! Jsem husa xD Chudáček můj budoucí manžel, jsem ho zničila, jak ta Wendy! :D

2 Kačíí Kačíí | Web | 1. března 2014 v 15:23 | Reagovat

Jo to se teda rozjela :-D  :-D
Dokonalá kapitola, úplně žeru tuhle povídku :-D  :-D

3 Kikča Kikča | E-mail | Web | 1. března 2014 v 17:18 | Reagovat

Jo to máš pravdu rozjela se! :D
Já souhlasím s Kačíí... taky tuhle povídku žeru! Ne doslova :D

4 Ami Ami | E-mail | Web | 1. března 2014 v 17:23 | Reagovat

Idiot! A ta rtěnka byla taky úžasný! A celý je to vlastně úžasný!
Pěkně se to rozjelo a zěším se na další!

5 Xanya Xanya | Web | 1. března 2014 v 17:38 | Reagovat

Chudák Seth. :( Jsem doufala,že budou spolu... Ale ty vztahy se musí trochu zkomplikovat,že jo? :D
Krásná kapitola,jsem zvědavá jak mu to vysvětlí. :)

6 adelsdiary adelsdiary | Web | 1. března 2014 v 17:41 | Reagovat

Ááá je mi ho líto jinak se povedlo těším se na další :D :))

7 Lilly Lilly | Web | 1. března 2014 v 18:07 | Reagovat

Dúfam, že sa k tejto poviedke raz dopracujem, ale najprv musím prečítať všetko, čo ste so sestrou napísali predtým...ešte len čítam Já a Mistr, takže mi to asi potrvá :-(

8 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 1. března 2014 v 19:19 | Reagovat

Nice.... je to úchvatné moc se mi to líbí... Povedlo se ti to :) Máš ode mě za 1 xD ne prostě je to dobré :)Nemám co říci :D

9 Berry Lettyen's Berry Lettyen's | Web | 1. března 2014 v 20:10 | Reagovat

Dobrý :D Sice jsem nečetla od začátku, ale je to hustý :D

10 Scriptie*13* Scriptie*13* | 1. března 2014 v 20:54 | Reagovat

Ta, co jí ty věci přikazuje, je - s prominutím - docela mrcha. xP Ale Clara to dala dobře, jen jsem zvědavá, jak to teď mezi ní a oběma bratry bude fungovat. Těším se na další!

11 Joss Joss | E-mail | Web | 2. března 2014 v 10:35 | Reagovat

Chudák Seth, normálne mi ho bolo ľúto, prečo jej to tá osoba robí? A, sakra, tak ma to škrie, že ešte nemám vôbec šajnu, kto to je, táto kapitola bola trochu smutná, nuž.. teším sa na pokračovanie. :)

12 Calla Calla | Web | 2. března 2014 v 15:40 | Reagovat

Hustý! Tahle kapitola se mi fakticky líbila. :) :D Jsem zvědavá na další.

13 Efi Efi | 5. března 2014 v 18:50 | Reagovat

Ou, chudák Seth... To si nezasloužil... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama