7. Výtah číslo 92

30. března 2014 v 11:11 | Milenne |  Projekt about half-minute horrors
Trochu délší horor, dost jsem se vyřádila, no snad se bude líbit! :D


Výtah číslo 92.

Malé, nenápadné modré autíčko již několik hodin v kuse jelo neznámo kam, GPS vypnutá, žádná mapa a řidič nevypadal, že by byl odtud. Brouzdal po cestách, projížděl těmi zarostlými, téměř jako by něco hledal. Nějakou odbočku či co.
Byl unavený, hnědé vlasy měl rozcuchané, pod šedýma očima velké kruhy, asi dlouho nespal. Jednou rukou vytáhl z kapsy krabičku cigaret a zapalovač a obratně si zapálil cigaretu. Jednou rukou si jí přidržel a druhou obratně manévroval. Konečně se mu povedlo najít správnou cestu do města. Když mu tamější ředitel hotelu volal, že se jim rozbil výtah č.92, nejdřív si myslel, že si dělá srandu. O tom městě- Hillsburk, už roky neslyšel, narodil se tam před jednatřiceti lety a ve dvanácti, když mu někdo zavraždil rodiče z něj odešel bydlet k tetě. A teď se tam vracel.
Projel městskou bránou a zabočil doprava. Matně si z dětství vzpomínal, kde hotel je, uprostřed města, naproti soše jeho zakladatele.
Otevřel okénko a vyhodil nedopalek ven. Vše tu bylo stejné, jen s jediným rozdílem. Nikde ani živáčka. Bylo to tam mrtvé, ponuré, přesně jako na hřbitově. Zdálo se to být město duchů.
Náhle se před ním vynořila z mlhy vysoká stavba. Byl to ten hotel. Také nebyl zrovna v nejlepším stavu, písmena na ceduli byla vybledlá, některá ani nesvítila, takže namísto nápisu Hotel Greenhost tam bylo napsáno Hotel Ghost. Pěkný paradox, ale připadalo mu, že to k tomu místu sedí. Rozhodně bylo vidět, že je obydlený.
Zastavil vedle černé SUV dodávky, popadl ze sedačky spolujezdce kufřík s nářadím a vystoupil. Rychlými kroky překonal po cestičce vzdálenost mezi parkovištěm a vstupní halou. Štěrk pod jeho botami přitom hlasitě křoupal.
Vešel dovnitř, oklepal si z hlavy kapky deště a rozhlédl se po recepci. Byla kousek od něj, obalená v prachu, žádný recepční. Mávl nad tím rukou. Nu což, dostal zaplaceno předem, přišel jen vykonat práci. Navíc věděl, kde je výtah, byl nepřehlédnutelný.
Přistoupil k němu, položil si kufřík stranou a přivolal ho. Výtah byl v dobrém stavu, bez jediného škrábnutí s naleštěnou cedulkou na níž stálo elegantním písmem: "Výtah číslo devadesát dva."
Výtah sjel do přízemí, tiše cinkl, dveře se otevřely. Během několika sekund z nich vyběhly desítky krys. Předháněly se, hlasitě kvičely, pištěly.
Mezitím se po okolí rozšířil i nelibný zápach. Muž nakrčil nos, sebral kufřík a stoupl si do prázdného výtahu, který se pod jeho váhou mírně zachvěl. Nebyla tam žádná mršina, nechápal odkud se může brát.
Vytáhl malý šroubovák a začal vyndávat šrouby z pultu na stěně. Odstranil ho, vzal si baterku a posvítil si dovnitř. Vše se zdálo být v pořádku, jen pár drátů bylo jakoby překousaných. Nezarazil se nad tím, vytáhl náhradní a začal předělávat. V tu mu to bliklo. Jak jen mohl výtah jet, když byly překousané dráty.
Dveře se samy od sebe zavřely a výtah se rozjel. Muž zalapal po dechu, zády se přitiskl ke stěně.
Okolo něj se začaly utvářet krystalky ledu, pomalu pohlcovaly všechno v dosahu, včetně něj.
Na křik bylo pozdě. Několik sekund na to se výtah zastavil, sjel zpátky do přízemí a nevinně cinkl, jako kdyby se vůbec nic nestalo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 30. března 2014 v 13:33 | Reagovat

Teda...!! Wow..!! Hodně pěkný :-D  :-D  :-D

2 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 30. března 2014 v 16:23 | Reagovat

Hej teda... No parádní :D úplně jsem si do toho vždy sama cinkla :D xD Jinak super :-) :D

3 Kate Kate | E-mail | Web | 30. března 2014 v 17:23 | Reagovat

Opravdu sis vyhrála. :) Super. :)

4 Angela Angela | Web | 30. března 2014 v 18:49 | Reagovat

Páni! Ten konec... Je to úžasné! :D

5 blogctvrteholky blogctvrteholky | 30. března 2014 v 20:25 | Reagovat

Wow.. tak tím výtahem bych jet nechtěla :D :D Dobře napsaný, hlavně ten konec. To jsem nečekala. Ale dlouho mu trvalo, než si uvědomil, že je něco špatně... Mě se něco nezdálo hned :D

6 Lilly Lilly | Web | 30. března 2014 v 21:42 | Reagovat

Tak taký koniec som nečakala :D Až mi po tele prebehli zimomriavky. Veľmi pekné :-)

7 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 31. března 2014 v 18:43 | Reagovat

wow, psychoidní:DD

8 Ami Ami | E-mail | Web | 31. března 2014 v 19:44 | Reagovat

Hustý! Tak to je něco!

9 Joss Joss | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 12:25 | Reagovat

Ou fuuuh, ten koniec, au.. chudák, škoda len toho, že mu to nedošlo skôr, než bolo neskoro. Čakala som, čo sa tam stane a ono toto... ouč.. ale skutočne ssa ti to podarilo. :)

10 Ilía Ilía | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 12:59 | Reagovat

Tak tohle jsem nečekala. Škoda, že mu to nedošlo dřív :D Nemusel z něj být rampouch :DD

11 Lory Lory | Web | 1. dubna 2014 v 21:16 | Reagovat

Já už nevlezu do výtahu!!! Měla jsem z něj trauma i před tím, ale teď... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama