Knihy, knihy, knihy- 33.díl

8. února 2014 v 12:43 | Milenne |  Knihy, knihy, knihy
Tak a začínáme něčím trochu jiným než fantasy! :D

Thriller - Výkřik do tmy


Největší obrázek výrobku Thriller – Výkřik do tmy
Autorka: Manuela Martini
Díl: 3
Edice: Thriller
Nakladatelství: Fragment
Cena: 199,- (Ve Fragmentu za 169,-)
Počet stran: 208
Anotace: Franziska se vrací na místo, kde před rokem zemřel za nevyjasněných okolností její přítel. Všichni jsou přesvědčeni, že vrahem je Franziska, která si z osudného večera vůbec nic nepamatuje. Musí si vzpomenout, odhalit, co se tehdy opravu stalo. Proč jí v tom ale někteří brání? Při hledání pravdy se sama ocitá v nebezpečí... Co když se všechno odehrálo úplně jinak?
****

Můj názor

(Pozor, obsahuje menší spoilery!)
Postavy:
1. Franziska
Tady bude celkem dost těžké Franzisku popsat, její chování ve vzpomínkách a v přítomnosti je dost změněné, ale ani jedno není nijak záporné. Měla celkem těžký život a poté, co se odehrála scéna v loděnici se to ještě ztížilo. A to nejhorší je, že ten konec…bolí, když zjisíte, že vaši kamarádi celou dobu mají masky. Ale tím prozrazuji až moc a to nechci. To se týče děje, její reakce jsou dosti zlé, hlavně, když se začne v té motanici plést a ten konec…to, co musím vytknou je, že se nebránila. Málem se utopila, husa jedna!
Vcelku vzato, Franziska si dost zaslouží být hlavní postavou, ona jediná je asi dokonale vymyšlená!
Děj a ohledně něj:
Děj není zrovna dvakrát světoborný, abych nepřeháněla, valná většina knih je mnohem lepší. Ten začátek ještě jakžtakž ujde, jde vidět, že kniha autorku zatím bavila a nenudila se a to poté…lze to popsat jediným slovem- katastrofa! Pak až konec šel číst.
A abych to popsala- Franziska se jela podívat za svými údajnými kamarádkami zhruba rok potom, co 'zabila' Maurice a seznámila se přitom ještě s Benjaminem. Je tam zamotaných hodně vzpomínek, ani se nedivím, že na to s těmi kamarádkami nepřišla dříve, hrály doopravdy dobře! Bod odstartuje mladší sestra její kamarádky Leonie Nadia. Ta totiž měla celou dobu takové eso v rukávu…
Nebudu tolik spoilerovat, jediné, co ještě mohu prozradit je, že stejně pravda vyleze na světlo. Sice dost ošklivým a bolestivým způsobem, ovšem spravedlivosti bude nadosti!
****
Hodnocení knihy: 6/10 (Kniha zas tak dobrá nebyla, kromě začátku a konce žádný zázrak!)
Hodnocení obálky: 4/5 (Je celkem hezká, ale moc se mi nelíbí :/)
Ukázka:
"Ale jo, ale sejdeme se u ní, ne u Vivian. Mayina máma musela do Mnichova a Maya má hlídat dům. Hospodyně má volno."
V duchu před sebou vidím usedlost Klingbergových: obrovský zrenovovaný statek se zelenými okenicemi, široké louky, na kterých se pasou koně, velkorysou terasu s výhledem na hory a na jezero.
"Děje se něco?" vrhne na mě Leonie postranní pohled, když vjíždíme na příjezdovou cestu.
"Nikdy jsem k vám doopravdy nepatřila," odpovím.
"Jenom jsem to nechtěla vidět." Po chvíli dodám: "Je to tak, viď?"
Leonie zaváhá, na okamžik to vypadá, že mi chce odpovědět. Pak ale neřekne nic a zaparkuje auto před rozkvetlým oleandrovým keřem a porcelánovým mopslíkem.
Teprve když vytahuje klíčky ze zapalování, prohodí: "Víš, Zisko, vážně by ses neměla pořád litovat."
Nečeká na odpověď, vystoupí a zabouchne dvířka. Má pravdu. Lituju se. Zamyšleně vylezu z auta.
"Zisko! Konečně!"
Maya ke mně běží s otevřenou náručí. Vlnité světlé vlasy se jí lesknou a dokonale jí splývají přes ramena. Když mě k sobě přitiskne, ucítím vůni drahého šamponu.
"Páni, Zisko, měly jsme o tebe takový strach."
Maya mi položí paži kolem ramen a postrkuje mě ke schodům na terasu. Na dřevěném zábradlí ve stínu starého kaštanu sedí Vivian, v ruce drží hrnek kávy a zívá. Měděné vlasy má stejně rozcuchané jako dřív. A v obočí nosí ještě pořád piercing. Když mě vidí, sklouzne dolů a natáhne ke mně volnou ruku.
"Tak co, vězeňkyně? Kdes nechala železnou kouli?"
Směje se a já chci nejdřív taky vyprsknout, ale pak si podle druhu jejího smíchu uvědomím, že jí došlo, že ta hláška byla dost pitomá.
"Vivian!" ozve se Leonie.
"O takových věcech se nevtipkuje. Ve vězení to není žádná sranda."
"Mrzí mě to, fakticky," vyhrkne okamžitě Vivian.
"Bylo to ode mě hloupý."
Objeví se Maya s tácem, který položí na stolek ve stínu velké květináčové palmy.
"Páni, Zisko, to je skvělé, že jsi zase tady. Hrozně jsi nám chyběla."
V očích má slzy a já spolknu knedlík, který se mi udělal v krku.
"Taky se mi po vás stýskalo," vysoukám ze sebe a sednu si vedle Leonie.
Místo slunečníku se nad námi vznáší dřevěný palmový list držený vyřezávaným Maurem. Typické dílo Mayiny mámy. Chvíli jenom tak sedíme a mlčíme. Připadá mi, že nálada je poněkud stísněná.
Pak se ozve Maya: "Hrozně nás mrzí, čím sis musela projít."
Vivian vzhlédne od ubrusu a přikývne: "Člověk je tam určitě úplně bezmocný, viď?"
"Ano," přitakám a jsem ráda, že mi rozumějí.
Vivian se zhluboka nadechne. "Zkoušely jsme ti nějak pomoct, však víš, alibi a tak dál. Ale ten pitomec Ritter hned řekl, že jsi se přiznala."
Je to tak. Našel mě Olaf Ritter, který si loni na Augustinově gymnáziu odbýval povinnou praxi. Skláněla jsem se nad mrtvým Mauricem a vyděšeně šeptala: "Já ho zabila."
"Víš, že jsme kamarádky a jedna pro druhou uděláme cokoli," pokračuje Maya vážně.
"Ale upřímně řečeno lhát policii jsme se bály…"
Přehodí si andělské vlasy na záda, chytí si je v zátylku a pak je zase pustí. Tohle gesto je pro ni typické. Loni to taky pořád dělala, napadne mě a začínám se tu cítit trošku doma.
"…bylo by to dost šílený," dodá ještě a podívá se na Vivian a Leonii, které přikývnou.
"Jasná věc," prohlásím.
Vypověděly, že jsme byli všichni opilí a že jsme si taky vzali pár prášků.
Poslední slova adminky: Knihu rozhodně nezavrhuji, ale mně se prostě nelíbila, zkuste si ji přečíst a uvidíte, jak na tom budete Vy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 8. února 2014 v 17:18 | Reagovat

Tu jsem už četla..No, taky mi připadala taková 'nic moc' .. :)

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 8. února 2014 v 18:28 | Reagovat

No ta obálka není nic moc a podle recenze se mi kniha moc nelíbila.. :-)

3 Kessi Kessi | Web | 8. února 2014 v 20:12 | Reagovat

Obálka nic moc, název hezký. Myslím že by mohla být dobrý kdo ví. :) Ale není to styl knihy co by mě bavila no. Už jsem o ní ale slyšela ale myslím že měla jinou obálku.

4 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 8. února 2014 v 21:22 | Reagovat

Zatraceně!! :D
Četla jsem od těhle thrillerů Mrazivý léto a Motýlí křídla a nevděla jsem, že je i další! :D
Musím si to přečíst :333

5 Ami Ami | E-mail | Web | 9. února 2014 v 9:21 | Reagovat

Já jsem z téhle edice četla to ja Ewil, ale mě přišly tyhle knížky na jedno brdo! Přišly mi skoro stejné, takže jsem další knihy ani nečetla :D

6 Yamanna-san Yamanna-san | E-mail | Web | 9. února 2014 v 10:35 | Reagovat

Ještě jsem nečetla, a podle tvého hodnocení asi ani číst nebudu, ale moc pěkná recenze:)

7 Ellnesa Ellnesa | Web | 9. února 2014 v 12:50 | Reagovat

Já thrillery moc nemusím - to jsem zjistila už u Motýlých křídel. Ale Výkřik do tmy zní kapku jinak, tak uvidím!

8 Kate Kate | E-mail | Web | 9. února 2014 v 16:46 | Reagovat

A na tohle jsem si zase pro změnu brousila zuby, tak nevím. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama