Knihy, knihy, knihy- 6.díl

3. listopadu 2013 v 20:37 | M. |  Knihy, knihy, knihy
Pokračování na KM.

Krásní mrtví - Arizona

Největší obrázek výrobku Krásní mrtví – Arizona

Autorka: Eden Maguire
Díl: 2
Edice: Krásní mrtví
Počet stran: 272
Anotace: Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím. Odhalí Darina včas temná tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých? Po Krásných mrtvých není několik týdnů ani stopy. Darině se po Phoenixovi strašně stýská. Snad se vrátí a pomůže jí vyřešit tajemství další záhadné smrti. Je to už skoro rok, co se Arizona utopila v Hartmannově jezeře. Podle všeho (a všech) to byla sebevražda… Opravdu? Opravdu by se ta silná, sebevědomá Arizona, suverénní, nepřístupná kráska z ellertonské střední školy utopila v jezeře? Darina musí Arizoně pomoci stejně, jako pomohla Jonasovi. Ale neviditelná křídla tlučou, Krásným mrtvým hrozí nebezpečí a čas běží…
(Cena: 199,- Na Fragmentu za 100,-)
Můj názor: -Obsahuje spoilery!- Po konci druhého dílu jsem byla doslova nažhavená na pokračování. No, co? Jonas se svým tátou odešel na "druhou" stranu (do "říše mrtvých"¨), Darina musela na nějaký čas Phoenixe opustit a pomalu nastával čas kdy měla na scénu dojít Arizona. A tím se dostáváme k jednomu z klíčových bodů.
1. Kdo, že je Arizona?
Řeknu to tahle. Někomu to bude možná připadat divné, ale tak mi to připadá. Ona je prostě naprosto krutá! Na konci se sice stane jinou, dívkou, kterou ukrývala po celou její existenci v jejím nitru, ale jinak byla příšerná!!! Když jí Darina chtěla pomoci, doslova nad tím ohrnovala nos! Řekla jí jen to, co chtěla a v podstatě na ni kašlala. Srdce se mi sevřelo, když pak na světlo vylezlo to tajemství s jejím bratrem, to jedině jsem ji měla ráda. Jinak ne.
2. Co se vůbec stalo?
Připadalo mi, že ten konec, Arizonám konec byl trochu zamotaný a spletený dohromady. Příčina její smrti, bylo několik věcí smotaných dohromady. Její bratr, pak ten přítel automechanik a jeho sadistický bratr…. Nestojí to v podstatě za zmínku, lepší bude, když si to přečtete.
A za 3: Jak to bylo dál?
Skončilo to dobře, díkybohu. Díky Hunterovi a jeho budlikymudliky "síle" se přenesli do minulosti a jejího vraha odhalili. Sázím na to, že neuhodnete, kdo to byl :P.
No, tahle kniha také stojí za přečtení, ale nelíbila se mi tolik jako první díl. To bylo hezky rozvedené, promyšlené a smysluplné, kdežto taky mi připadalo, že se řešilo až moc věcí najednou, pletly se tu všechny možné scény a zápletky, ale ten konec, ten stál za to!
Ukázka: Fragment
"Proto se mě ptal na tu zradu. A potom se zvedl a snažil se to ze sebe setřást. Řekl mi, že by ode mě něco potřeboval."
"Neměl jsi náhodou odpočívat?"
"Rozmyslel si to. Řekl mi, že tě mám okamžitě přivést do Foxtonu."
Srdce mi poskočilo - Phoenix za mnou přišel, aby si mě odtud odvedl. Připravila jsem se k odchodu. Musela jsem ale ještě chvíli počkat. Phoenix mi totiž neřekl všechno.
"Jenomže Hunter neřekl: 'Přiveď Darinu.' On řekl: 'Přiveď Marii.'"
Zalapala jsem po dechu. Proč mě to přeřeknutí roztřáslo a proč mi přeběhl po zádech mráz?
"Summer říkala, že vypadáš jako Marie, vzpomínáš?"
Phoenix mě vzal za ruku a vedl k oknu.
"Viděla tu starou fotku."
"Přestaň. Mám z toho v hlavě zmatek. Každopádně jsi pochopil, co po tobě chce, a tak jsi tady - abys mě k němu odvedl. Řekl ti proč?"
"Kvůli Arizoně," vysvětloval Phoenix.
"Je toho víc, co neřekla. Hunter zjistil, že nám toho hodně tají."
Nebyla jsem tak překvapená, jak si Phoenix myslel. Takže Hunter a Krásní mrtví už vědí, co jsem já cítila celou dobu - že Arizona z nějakých důvodů skrývá důležité informace. Jinými slovy je jednou z nich, ale nemohou jí vždycky věřit.
"Tak teď to víš," řekla jsem Phoenixovi, který se chystal mě odhmotnit.
"A já teď už nepovedu osamělou bitvu - Hunter ji přinutí, aby řekla pravdu. Je to tak?"
"To netuším. Je to něco novýho," připustil.
"Takže, Darino. Hunter tě potřebuje dřív, než bysme nasedli do tvýho auta a vyjeli, takže to provedeme způsobem Krásných mrtvých."
"Jsem připravená!"
Tohle bylo taky nové - cestovat prostorem jako oni. Byla jsem nadšená, že to zažiju.
"Nebude to bolet," slíbil mi.
"Jenom nezapomeň - nesmíš se mě pustit."
Přikývla jsem, vzrušená z tlučení křídel, která se na nás snesla, až se vzedmuly záclony. Zvedl se vítr a vytáhl je ven z okna. Phoenix se postavil přede mě a vzal mě za obě ruce.
"Zavři oči," řekl mi tiše, "a neotvírej je, dokud ti neřeknu."
Poslechla jsem ho. Trochu jsem znervózněla, křídla začala tlouct hlasitěji a jejich síla byla strašlivější.
"Držím se pevně," ujistila jsem ho.
Taky mě vystrašilo, co se mi začalo mihotat na vnitřní straně víček, šikmé čárky a šipky, oranžové a fialové.
"Jak dlouho to bude trvat?"
Phoenix mi neodpověděl. Pevně mě držel, mezi křídly a podivnými útvary, ruce měl studené, ale pevné.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 4. listopadu 2013 v 6:22 | Reagovat

Úžasná kniha, miluju tenhle příběh :D :D

2 Camilla Camilla | Web | 4. listopadu 2013 v 14:45 | Reagovat

Četla jsem první díl a moc mě neoslovil :D  jinak, pěkná recenze. :-)

3 Angela QuickBow Angela QuickBow | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 17:10 | Reagovat

Nečetla jsem, snad někdy ano, docela mě to upoutalo. :)

PS: velmi ráda si tě dám mezi mé affs, píšeš krásně, líbí se mi tvůj styl psaní, snad budu mít čas sem chodit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama