Kapitola 2.(3.část)- Slzy, bolest, smutek

8. listopadu 2013 v 12:00 | M. |  Léčitelka
Poslední část :)
A další, tentokrát dlouhá kapča z pohledu koho? O:)
Piště do komentů!



Annabeth
Celý den připadal mladičké, dvanáctileté Annabeth, jako noční můra. Ráno, když prodávala nějaké použité věci, si nic nevydělala. Na oběd nic neměla, protože si nic nevydělala. Odpoledne šla prodávat zas, když v tu chvíli uviděla tu dívku- Xenu a radši utekla pryč, protože Xena si od ní brala věci a peníze. Xena ji chytila a odvlekla pryč. Pak ji v postranní uličce zachránila jakási dívka, asi Xenina sestra, protože si byly podobné, Xenu ubodala dýkou a pak s Annabeth utekla pryč.
Zastavila se s ní až v parku. Zadýchaně se posadila na jednu z laviček a poklepala na místo vedle sebe, aby se Annabeth posadila.
"Jak se vůbec jmenuješ?"zeptala se jí.
"Annabeth a ty?"
"Jsem Rexanna, sestra tamté nestvůry, co se tě pokusila okrást."
"Aha."
Pohlédla na Rexannu a pečlivě si ji prohlédla. Byla hezká, Annabeth si myslela, že je jí tak kolem šestnácti let.
"Musím jít,"prohlásila náhle Rexanna a prudce vstala z lavičky, "ahoj."
Annabeth sledovala starší dívku, jak mizela v dálce. Byla ráda, že ji zachránila, ale ne za to, že ubodala svou sestru. Sžíral jí pocit viny, tisíckrát větší než obvykle, když někomu něco ukradla. Seskočila z lavičky a i když se jí to nezdálo, jako dobrý nápad, vydala se k místu, kde měla Xena ležet. Chvíli bloudila uličkami, až našla tu správnou díky velké, červené skvrně na zemi. Ale Xenino tělo tam nebylo. Bylo pryč.
V zoufalství se Annabeth sesunula na zem a stočila se do klubíčka. Nejspíš, už byla Xena mrtvá a to jen kvůli ní, protože Rexannu nezastavila. Utišila veškerý hluk,co vydávala, mimo jiné i dýchání a zaposlouchala se do tlukotu svého srdce. Znělo silně, pravidelně a doslova jí jeho světlo rozehřívalo promrzlé končetiny. Aniž si to uvědomila, tlukot jejího srdce ji uspal a ona se ponořila do slastného spánku, obalená světlem.
±±±±±±±±±±±±±±
"Spím či bdím?"ptala se sama sebe, když otevřela oči.
Přímo před ní tančily postavy honosně oděné, otáčely se, smály a bavily. Annabeth se zvedla ze země a až poté si všimla, že má na sobě stejně krásné šaty jako ostatní. Jen byly jaksi jiné…
Měly žlutou barvu, perlami vyzdobený živůtek, dlouhou nabíravou sukni, která byla taktéž poseta perlami a žluté boty na podpatku ve kterých by se normálně zabila. Ale přeci jenom byla ve snu a tak mohla dělat cokoli. Naprosto cokoli. Jako první zamířila k parketu, kde ji během několika sekund vyzvalo pět mládenců k tanci. Jednoho z nich si vybrala a šla s ním proplouvat parketem. Cítila se šťastná, když začala tančit a ještě více šťastná byla, když s ní mladík začal hovořit.
"Jmenuji se Andreas Thorn,"představil se a předvedl menší úklonu.
"Jsem Annabeth,"řekla a usmála se.
Úsměv ji oplatil a pak se oba dva ponořili do vlastních myšlenek. Annabeth připadalo, že jeho jméno odněkud zná avšak….ne, určitě se jen spletla. Žádná souvislost mezi tím mrtvým Andreasem Thornem a tímhle Andreasem Thornem nebyla. Ten mrtvý mohl být klidně otcem tohohle.
Přesto však nenabila stoprocentní hodnoty a víra v to ji postupně klesala. Až si byla naprosto jistá tím, že to byl jeden a ten samý člověk.
"Omluvte mne,"řekla a snažila se z Andreasovi náruče vyklouznout jenže on ji držel přímo v železném sevření.
"Tak už jsi na to přišla, že?"zeptal se jí a usmál se.
Tentokrát na jeho úsměvu nic hezkého nebylo. Protože žádné zuby neměl. On vlastně neměl ani kůži. Ani vlasy. Ani maso…
Přímo před Annabeth se tyčil nestvůrný kostlivec představující Andrease Thorna. Rozhlédla se po ostatních. Ti už netančili, hudba přestala hrát a blížili se k ní. Andreas jí položil ruku na rameno a ukázal po ostatních.
"My všichni jsme tu mrtví. Někoho zavraždili, jiný se utopil nebo ho popravili,"řekl a Annabeth si všimla, že se začínají měnit stejně, jako předtím Andreas.
Chvíli na to kolem ní stál kruh kostlivců, který se postupně zužoval a natahoval se pro ni. Bránila se, vysmekávala všem těch kostnatým pažím, ale stejně podlehla ve chvíli, kdy ji dav pohltil…
±±±±±±±±±±±±±±
Jekot prořízl Annabethino spaní a ona pomalu rozevřela oči. Ležela tváří v tvář mrtvole muže, kterou poznávala. Andreas Thorn. Tak jeho příběh skončil. Hodili ho místo na hřbitov, kde nebylo místo, do uličky.
Asi deset metrů od ní stála nějaká bohatá paní se psem a hlasitě ječela. Annabeth se divila tomu, že se jí ta pusa neroztrhla. Zvedla se ze země, prošla kolem ječivky a utekla. To poslední, co jí chybělo bylo, aby ji popravili za vraždu, která už stejně byla spáchána. Zamířila ulicí na náměstí, kde nebylo ani živáčka- byla hluboká noc a náhle zakopla o něco co leželo na chodníku. K jejímu štěstí to nebyla tlustá krysa, ale tlustá peněženka plná peněz. Vzala ji do rukou a nenápadně se proplížila za jeden kočár tak, aby ji nikdo neviděl. Spočítala peníze a zjistila, že klidně celé roky nemusí nic prodávat, protože tam bylo přes několik desítek tisíců. Složila peníze zpátky do peněženky a vyklouzla zpoza kočáru. Dnes večer se chtěla vyspat jako nikdy a tak zamířila do nejbližšího hotelu. Byl nejdražší z města, ale byl proslavený tím, že neměl žádné blechy a švábi. Annabeth to vevnitř viděla jednou a to ještě k tomu na chvíli než ji vyhodili. Teď měla peníze a mohla se tam ubytovat klidně na měsíc s celou hordou jídla, jak plánovala.
"Přeji si jeden pokoj, prosím,"řekla a podala ženě peníze.
Žena si ji změřila přes skla tlustých brýlí, zkontrolovala peníze jestli jsou pravé, poté vzala svíčky a klíče od jednoho pokoje a zavedla tam Annabeth.
"Pokoj číslo sedmnáct,"řekla, podala Annabeth svíčku a klíče a odkráčela nazpět do vstupní haly.
Annabeth zastrčila klíč do zámku a otočila jím. Dveře cvakly, rozevřely se a pustily ji dovnitř. Nejdříve zapálila veškeré svíčky, které v pokoji našla a až poté si ho prohlédla. Byl velký, růžově vymalovaný a vypadal jako by z oka vypadl pokoji nějaké bohaté dívenky. Tou ona v tu chvíli byla taky.
Rozdělala ve velkém krbu oheň z připraveného dřeva a pak si snědla jídlo, které leželo na stolku. Zapila ho číší vína a cítila se poté mnohem lépe. Vzala si noční košili, která byla připravena na posteli a šla se umýt. V koupelně byla připravena vana s horkou vodou a tak do ní skočila, rychle se umyla a navlékla na sebe košili. Prohlédla se v zrcadle, projela si hubenými prsty vlasy a usmála se. Díkybohu za to, co se jí stalo, protože jinak by tu peněženku s penězi nikdy nenašla a musela by spát v parku nebo v uličkách. A teď mohla spát jako princezna. Sfoukla svíčky, zalehla do postele a přikryla se těžkou péřovou peřinou. Za chvíli již znovu spala jako nemluvně jenže světlo, které jí obalovalo předtím, bylo pryč.
****
Mimo to bych také byla ráda, (kdyby se vám povídka líbila) kdyby jste si na blog dali bann :). Silně pochybuji o tom, že se někde objeví, ale třeba jo :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 8. listopadu 2013 v 19:37 | Reagovat

Je to krásné! Mě se to moc líbí a teď je se mi děsně líbí ti kostlivci. To byl sen, nebo nějaké proroctví nebo co? No, těším se na další kapču, tak rychle piš! :-)

2 Violett Violett | 8. listopadu 2013 v 20:49 | Reagovat

Zajímavé :D Mě se to moc líbí a chci, nebo spíš potřebuji, abys psala dál :D

3 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 22:30 | Reagovat

Na mého favorita to nemá :-D
Jsem sestra té zrůdy co se tě pokusila okrást :-D Úplně to vídím... ;)

4 Dee* Dee* | Web | 9. listopadu 2013 v 14:36 | Reagovat

Ahojky, moc tě prosím o hlásek do soutěže. Už je to něco jako semifinále.  Příští kolo už bude o vítěze a já bych se tam ráda dostala. Hodně to pro mě znamená. Děkuji moc a když budeš něco potřebovat stačí napsat. Jsem tam jako 16.Dee*.

http://nnina-dobrev.blog.cz/1311/sutaz-o-damonov-prsten-2-kolo

5 Kačíí Kačíí | Web | 9. listopadu 2013 v 14:42 | Reagovat

Nádherně napsané, moc se mi líbila kapitolka :-)  :-)

6 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 11. listopadu 2013 v 18:34 | Reagovat

Oh mať taký sen by som teda nechcela :) Ale ku koncu sa na ňu usmialo šťastie, len aby ju potom neudali z "krádeže" :-) Len doposiaľ mi nedošla spojitosť nadpisu s dejom :D Asi mám dlhé vedenie :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama