♦Den šestý♦

22. listopadu 2013 v 17:17 | M. |  Bolest, strach, smutek, smrt
Páni, tak jsem to dotáhla až sem :3.
Im KING! :D (Nebo spíš queen? :P)
Už jsme téměř v polovině, zaprvé a zadruhé ten začátek a konec je trochu drastický (začátek více).
Slabé povahy, nečtěte to! :D
Jinak sice jste minule dali jen 9 komentů, ale dala jsem sem další :). Ale říkám vám- jestli tu do zítra nebude 10 komentů nic nedostanete :P.

Věnováno mé spřízněné duši Ilonce, která si to doslova vyžádala :D.




Den šestý
Zcela nepochopeně jí z ruk i nohou odpadly kusy masa. Ty dopadly na pódium a roztekly se tam. Kdybych nebyla v tak bolestné situaci, asi bych vrhla kufr.
Nehty jí odpadaly a vlasy udělaly podobný proces. Utvořily na podlaze hromádku. A potom hle už to s Camillou šlo z kopce. Kůže jí začala odpadat stále více (zejména na obličeji to bylo nechutné) a krev z ní crčela jako z prasklého hydrantu. Ještě, že měla přes pusu roubík. Byl by to neskutečný řev. Nakonec jen Eve vzala nůž a přímým řezem jí probodla srdce. Camilla se přestala třást, hlava jí klesla na hruď a i zpoza roubíku se přestaly ozývat zvuky. Byla mrtvá.
Eve si šla stoupnout k Christine, trhavě dýchala a pak změnila směr. Udělala to, co jsem původně chtěla udělat já. Nemyslím, že musím dodávat, co.
Řada přišla na Chris. Její jinak tvrdá maska byla rozpuštěná, mísilo se v ní utrpení a smutek, jenže když se podívala na mě, ztvrdl jí pohled. Rozhodnula se stejně jako Eve. Můj život za zmařených pět jiných. Neříká se tomuto spravedlnost.
Ale Chris s tím tak nehrála jako Eve. Prostě zvedla pistoli a své tři osoby střelila do hlavy. Zbývalo už jen, aby Eve zabila zbývaného kluka. Odhadem bych tipla, že mu bylo okolo třinácti.
V přemýšlení o tom, co mu asi Eve udělá, jsem se rozkašlala. Strčila jsem si ruku před pusu a vykašlala to, co mě dráždilo v plicích. Po oddálení dlaně od úst jsem uviděla krev.
"Noo bezva,"pomyslela jsem si s černým humorem , "Dopadnu stejně jako támhle Miss kostička 2013."
Tím, že jsem se zabývala kašlem, jsem promeškala poslední vraždu. Na tu si Eve vzala sekeru. Klukovi usekla hlavu, která se válela na podlaze u jednoho ze stolů.
"To bylo poučné,"ozval se ten kluk z reproduktoru.
Celou dobu byl zticha.
"Myslím, že si Millie ten protijed zaslouží,"řekl po chvíli a luskl prsty.
Ze stínů se odlepili jeho pomocníčci a přistoupili ke mně. Jeden z nich mi stáhl ruku látkou a ten druhý mi do žíly vstříkl ten údajný protijed. Hned se mi udělalo lépe. Křeče odezněly a ztracená energie mi opět proudila žilami. Dokonce jsem se cítila jako bych skály mohla lámat.
Vytrhla jsem se z rukou těch pomocníků a běžela k holkám. Jedna (Eve) vypadla, jakoby tam sebou měla v několika příštích sekundách šlehnout a druhá (Christine) už natahovala moldánky.
Chytla jsem Eve kolem ramen a objala ji.
"Bože, jsi v pořádku?" zeptala jsem se jí.
"J-jsem, ale i když jsem tě chtěla zachránit, za-zabít dva lidi…"
Rozvzlykala se a Chris hned po ní.
Objala jsem je obě a zašeptala:
"Nemusely jste to dělat. Byla to jen a jen vaše volba."
Obě se na sebe pohlédly, utřely si slzy a jako jedna žena na mě vyjely.
"Zbláznila ses?!? A nechat tě zemřít, jo? Promiň, ale ty se nás jen tak nezbavíš!"
Pustily jsme se a stouply si vedle sebe. Ozvalo se tleskání rukou. Ano tipujete správně, byl to ten blbec (už jste si všimli, že mu pokaždé říkám jinak?).
"To bylo velice, velice dojemné. Nyní se přemístíte do svých nových pokojů."
"Nových pokojů?"pomyslela jsem si udiveně.
Než jsem se stačila vzpamatovat, už nás pomocníci s klukem vepředu vlekly přes celou budovu.
"Hej, co to děláte?"ozvala se pobouřeně Eve.
"Mlč!"okřikl ji ten kluk.
Zastavil se před jedněmi dveřmi, z kapes saka si vytáhl velký zlatý klíč a odemkl je. Místnost za nimi byla jako zmenšenina té plesové. Jen tam nebylo pódium. Podlaha byla z dřevěných parket, zdi byly vymalovány zářivě bílou a v prostředku byla velká pohovka. Z místnosti vedly troje dveře a točité schody vedoucí nahoru.
"Každá si vyberte jeden pokoj. Budete tam bydlet následujících několik dní. Kdybyste cokoliv potřebovaly, stačí zazvonit."
Zamkl dveře vedoucí pryč, klíč si strčil zpátky do kapsy a odešel nahoru po točitých schodech.
Holky si rozdělily pokoje a já si vzala ten zbývající. Byl tyrkysově vymalován, s bílým huňatým kobercem a manželskou postelí pro dva. Dále tam byla plazmovka, plná skříň oblečení, knihovnička, koupelna a dvoje dveře vedoucí do pokojů Chris a Eve.
Zavolala jsem je k sobě.
"Co říkáte na své pokoje?"zeptala jsem se jich.
"Ujdou,"pousmála se Chris.
Chris měla žlutý pokoj s oranžovým vybavením a Eve zelený s tmavě hnědým nábytkem. Všechno v nich mělo vysokou cenu, komfort i luxus. Jediné, co v nich chybělo, byly okna. Muselo se tam proto svítit pořád.
"Máte u sebe nějaké počítače, notebooky?"zeptala jsem se jich.
"Já tam myslím jeden mám, vydržte,"řekla nám Eve, zvedla se ze sedačky a odběhla pro ten notebook.
Byl malý, bílý a s připojením na internet. Vyměnily jsme si významné pohledy. Nahráli nám přímo do karet. Stačí jen se přihlásit na facebook a napsat někomu ze spolužáků, kde jsme. I když víme, jen, že jsme v nějaké budově se zahradou.
Zvedla jsem ruku a rychle do klávesnice naťukala facebook. Přihlásila jsem se na sebe a čekala až se tam zobrazí úvodka. Jenže, když se to místo ní přesměrovalo na jinou stránku, docela mně to překvapilo. Na té stránce (byla úplně bílá, nic na ní nebylo kromě videa) se začalo přehrávat to video. Bylo zčernalé, ale asi tam byl nahraný zvuk. Pootočila jsem kolečkem na straně notebooku a zvuk zapnula.
"…..Máte deset sekund na zmizení z facebook. Jinak vás čeká trest. Deset, devět, osm, sedm…"
"Vypni to!"ječely mi holky do ucha.
Klikala jsem jako zběsilá na vypnutí internetu, jenže ono se tu zaseklo.
"…Tři, dva, jedna…"
V rychlosti jsem zaklapnula obrazovku notebooku a on tak přešel do tvz. spánku.
"Uff, no to bylo o vlásek,"zachraptěla Eve a svezla se do sedačky.
Na čele mi perlily kapky potu a plíce jsem měla v jednom ohni. A to jsem se jen snažila vypnout internet. Není to ironie?
"Stihly jsme to?"zeptala se mě Chris.
Přikývla jsem.
"Myslím, že jo, protože než jsem stačila říct nu-.."
Náhlé rozlétnutí dveří dokořán mě vylekalo.
"Pozdě dámy, pozdě,"ozval se ten pakoň a ukázal na Chris.
"Odveďte ji odsud. Víte, co máte dělat."
"Né,"ječela Chris a snažila se bránit.
Avšak proti dvěma mohutným chlapům nic nezvládla. Nakonec ji jen popadli za ruce a vynesli z místnosti.
Na rozdíl od Eve, která se snažila za nimi běžet (poslední z pomocníků ji pevně držel) jsem zachovala ledový klid.
"Co s ní budou dělat?"obrátila jsem se na pakoně.
Chladně se usmál.
"Co myslíš, že s ní budou dělat? Zabijí ji."
****
Playlist:
Mimo to bych také byla ráda, (kdyby se vám povídka líbila) kdyby jste si na blog dali bann :). Silně pochybuji o tom, že se někde objeví, ale třeba jo :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 17:50 | Reagovat

Já si nemůžu pomoct... Ale konečně ;) :-D Těším se na další a když už jsme u toho - pudu zkontrolovat mail

2 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 22. listopadu 2013 v 18:56 | Reagovat

:O .. Super kapča, rychle další :) :D

3 Ami Ami | E-mail | Web | 23. listopadu 2013 v 9:42 | Reagovat

Tak to je BOMBA!!! Tahle povídka mě tutově dostala. A ten BLBEC, to je takovej vůl :-D Je to děsně napínavé, takže honem další!!!!

4 Xanya Xanya | Web | 23. listopadu 2013 v 10:18 | Reagovat

Takovej povyk jenom kvůli Facebooku... :-D Ale rozhodla jsem se,že toho chlapa nesnáším. Plánuješ ho někdy v poslední době zabít? :D Prostě nádhera,Milí,jako vždy. :3

5 Milča Milča | E-mail | Web | 23. listopadu 2013 v 10:26 | Reagovat

[4]: Jó, to bych nejdřív musela zabít "toho dotyčného" v realitě, což je nemožné! :D
Děkuju :-)

6 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 23. listopadu 2013 v 14:21 | Reagovat

Si nějaká náročná ne s těmi deseti komentáři :D Jo vyžádala, protože mě bude věnováno úplně všechno.. ! Jako vždy dokonalá a trochu drastická kapitola.. :-)

7 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 23. listopadu 2013 v 18:56 | Reagovat

Uh... Dala jsi mi zabrat. Samozřejmě, že to bylo skvělé, ale začátek byl jednoznačně drsný - jak jsi varovala. Heh... Promiň, nemám ti k tomu nic víc co říct. Snad jen - drasticky husté krásné'

8 Elizabeth Elizabeth | Web | 23. listopadu 2013 v 18:57 | Reagovat

Ahoj, ospravedlňujem sa, že to píšem práve sem ale:
Nominovala som ťa do Liebster blog award :D
http://in-my-black-dreams.blog.cz/1311/liebster-blog-award
ak budeš mať záujem tak sa zapoj.. :)

9 Zoey Zoey | Web | 29. listopadu 2013 v 14:23 | Reagovat

No to bylo kruté! O_O  O_O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama