♦Den devátý♦

30. listopadu 2013 v 20:12 | M. |  Bolest, strach, smutek, smrt
Twl, všimla jste si toho taky? :D
Už zbývá jen 6 dnů!!! :D
Ubíhá to jako voda... :D
No, doufám, že budete komentovat, jinak vás KUCHNU!!! :D

Věnováno mé spřízněné duši Ilonce :D. Užij si ji "Brumbále" :P.




Den devátý
Poznámky K.A. Johnsona

"Ptáte se proč to dělám? Protože chci. Miluji to, mučit lidi, týrat je až prosebně škemrají o smrt. Momentálně mám okolo stovky obětí a plus mínus padesát mrtvých. Nyní se ještě chci zaměřit na tyto tři dívky.
Pod tím byly fotky mě, Eve a Christine a k tomu stručné popisky.
Millie Deathové: Věk-Xx let, Bydliště- Crouthova 177, Silverville, Popis- Tmavě hnědé až černé vlasy, opálená pleť, modrošedé oči, Strach: smrt, Testování: YX077.
Eve MgGwyrová: Věk-Xx let, Bydliště- Summersová 12, Silverville, Popis- oříškové vlasy, mléková pleť, zelené oči, Strach- tma, Testování- YX139.
Christine Dieová: Věk- Xx let, Bydliště- Prinstonova 1158, Silverville, Popis- medově hnědé vlasy, křídová pleť, hnědé oči, Strach- pavouci, Testování- YX002.
"No dopr, vždyť to jsme my!"vyjekla Eve a ukázala na článek.
Musela jsem nad tím protočit oči.
"Tomu se říká rychlost! No jo, jak říkám já- Krátké vlasy = dlouhé vedení. Pro Eve to rozhodně platí,"pomyslela jsem si a kysela se ušklíbla.
"Čemu se směješ?"divila se Eve.
"Ničemu,"odmávla jsem ji a pokračovala ve čtení.
Všechny oběti budou testovány dle svých strachů a buď budou zabité jako trest za porušení pravidel nebo budou mít možnost se zabít samy. Podle toho, jak dlouho psychický nátlak vydrží budou následně seřazeny jejich složky. Rekord prozatím drží již mrtvá Suzzane Harrignová- sedm a půl dne pod testováním YX1495.
"My jsme tu už devět dnů,"pomyslela jsem si překvapeně, "Překonaly jsme rekord."
Projekt běží přesně rok, jen jsme se přemístili ze státu Oklahoma sem. Máme najmuto okolo padesáti zaměstnanců. Počet cel v bodově se blíží ke stovce a počet tajných místností přibývá. Dle výpočtů se z tohoto brzy stane prosperující projekt.
To bylo vše, co se tam psalo. Následovalo jen dalších pár fotek a dokument skočil. Počkala jsem na Eve a když dočetla, dokument jsem zavřela a notebook vypnula.
"Páni,"vzdychla Eve a opřela se hlavou o opěradlo, "To je síla!"
Nepřítomně jsem přikývla. Byl to brutus. Zkontrolovala jsem hodiny. Bylo devět večer. Ani mě to moc nepřekvapilo. Čas zde ubíhal neuvěřitelně rychle.
"Půjdu si lehnout, ale nejdřív si dojdu do koupelny,"oznámila jsem Eve.
Ze skříně jsem si vytáhla první pyžamo, co jsem našla (růžový sloníci prostě frčí) a huňatý bílý ručník. Zamířila jsem ke dveřím od koupelny a ve chvíli, kdy jsem se chystala překročit práh jsem se otočila na Eve.
"Jestli chceš, tak tu můžeš zůstat,"dodala jsem na poslední chvíli a v cestě do koupelny mě nic nezadrželo.
Zavřela jsem za sebou dveře, položila si ručník na vyhřáté topení a vlezla si do sprchy. Nadšeně jsem pustila proud horké vody a nechala ji po sobě stékat. Ani jsem si nesvlékla ty odporné, špinavé hadry. Až, když jsem se začala mít, jsem si promáčené hadry sundala a hodila je do rohu koupelny. Začala jsem ze sebe smývat několik dnů nashromážděnou špínu. Byl to oproti dřívějšku neuvěřitelný luxus. Ještě jsem si třikrát umyla vlasy a nakonec se smutkem vypnula vodu a zabalila se do ručníku. Vysušila jsem se a hodila na sebe pyžamo. Jedinkrát od doby, co jsem byla obětí, jsem se cítila skvěle. Ve skříňce pod umyvadlem jsem našla fén a začala si fénovat vlasy. Když jsem si je totiž nevyfénovala, po ránu vypadaly jako vrabčí hnízdo (i když to se mi udělalo normálně, jen v horším provedení) mixované s afrem. Brala jsem to rychle, měla jsem je vyfénované během necelých pěti minut. Hodila jsem fén zpátky na místo a vyletěla z koupelny jako šipka. Po letmém pohledu jsem zjistila, že se Eve stihla kompletně přestěhovat. Přitáhnula si malou skříňku s oblečením, která stála vedle té mé (byla tak plná, že nešla zavřít), přinesla si pár knih a položila je na stolek a neopomněla ani peřinu s polštáři (ano, správně, řekla jsem množné číslo).
"No konečně jsi tady,"zabručela a přitáhla si peřinu až k bradě.
Rozsvítila jsem lampičku na nočním stolku a překryla ji tričkem ze skříně, aby vydávala jen tlumené světlo a nerušila nás při spánku.
"Díky,"ozvala se ospale a vděčně Eve a přetočila se na druhý bok.
Lehnula jsem si na druhý kraj postele, přikryla se svou peřinou a zavřela oči.
"Dobrou,"zamumlala jsem a v tu chvíli usnula naprostým vyčerpáním.
,-,-,-,-,-,-,
Seděl ve své pracovně a datloval do notebooku. Ve skladu jim došly jedy a kyseliny, bylo nutné je objednat. Ale objednávka mu nějak nešla…. Prudce zaklapl notebook a popadl mobil. Když Deren tak zoufale toužil po jedech, mohl si je objednat sám.
"Derene, ty jedy si objednej sám,"zavrčel, jakmile dotyčný doktor zvedl telefon s tázavým: "Ano?".
Zavěsil a zvedl se z židle. Byl nervózní, ale kruci…nevěděl proč. I když…vlastně věděl. Bylo to kvůli těm dvěma. Nevěděl co s nimi. Zákony, které stanovil a nesměl je porušit, jasně zakazovaly je zabít jen tak. Musel buď počkat na to, až se jedna z nich psychicky zhroutí a zabije se nebo až poruší pravidla. Vsadil by se, že Eve odpadne jako první. Byla slabá, emotivně na dně a jestli by dokázal zasadit ji poslední ránu, na dně by ji nejen udržel, ale přivázal ji tam. V normálním jazyku- spáchala by sebevraždu.
"Není čas, musím s tím začít,"napomenul se, když jen tak bezcílně zíral z okna a natáhl se pro mobil.
"Davide? Omlouvám se, že ruším, ale mohl bys dnes v noci navštívit rodinu MgGwyrových?"
****
Playlist:
Mimo to bych také byla ráda, (kdyby se vám povídka líbila) kdyby jste si na blog dali bann :). Silně pochybuji o tom, že se někde objeví, ale třeba jo :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 30. listopadu 2013 v 21:10 | Reagovat

Nádhera:3 Těším se na další :)

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 30. listopadu 2013 v 21:33 | Reagovat

To mi pokaždé věnuješ jinou přezdívku?:D Jinak boží kapitola, jako každá.. Už jsem na konci a je to naprosto boží..! A až tě potkám na fb, tak jsi mrtvá holka! :D

3 Rexxanna Rexxanna | 1. prosince 2013 v 12:02 | Reagovat

Hou hou... Je to moc moc dobré :D Rychle další kapču... rychle další kapču... :D já jsem tak zvědavá že jsem hned začala zpívat :D Je to moc dobré :D Jak jsi napsala "To je síla!" :D

4 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 13:39 | Reagovat

Víš co znamená zkratka "sv."?? Svině -_- :-D Blbec!! :D Ne že bych litovala ztrátu bratra.. ;) :D

5 Milča Milča | Web | 1. prosince 2013 v 13:44 | Reagovat

[4]: Si taky myslím :P
Seš happy jak dva greppy :D :P

6 Ami Ami | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 13:58 | Reagovat

Tak to si děláš srandu? Že jo, sakra, ať je tu okamžitě a střelbitě další kapitola, jinak mě budeš mít na svědomí, jasný? :-D

7 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 13:59 | Reagovat

[5]: Já rád grep ;) :-D

8 Milča Milča | Web | 1. prosince 2013 v 14:10 | Reagovat

[6]: Jasný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama