♦Den druhý♦

17. října 2013 v 17:10 | M. |  Bolest, strach, smutek, smrt
Věnováno chtivé Ami a všemocné královně Claře :D

Den druhý
Z laboratoře ze ozývalo již několik hodin nepřerušité, otravné pípání. Dvěma doktorům trvali testy déle než obvykle a to se mu nelíbilo. Na těch dívkách bylo něco zvláštního. Pojilo je pouto…ani on sám to pořádně nechápal a to byl vševědoucí! Usadil se na jedné z židlí za sklem laboratoře a pozoroval dva doktory, kteří obcházeli dívky a připojovali jim na hlavu další hadičky.
,-,-,-,-,-,
"Páni, vidíš to, co já?"ozvala se ohromeně doktorka Cassandra Braneová, která se svým kolegou studovala mozky dívek.
"Děje se snad něco?"zeptal se jí její kolega doktor Darek Fester.
Ona si ho však nevšímala. Uchváceně zírala na obrazovku jednoho z mnoha přístrojů. Byl připojen k mozku Christine Dieové. Podle všeho měla Christine nadmíru vyvinutý intuiční smysl. Hraničilo to téměř se čtením myšlenek.
"To-snad-není-možné,"ozval se Darek, který jí zíral přes rameno na stejnou obrazovku.
I on tím byl nadmíru překvapen, protože tohle se vyskytovalo jen u desítky lidí na celém světě.
Náhle jeden z dalších přístrojů začal pípat a vylétly z něj jiskry. Oba doktoři odlepily zraky od obrazovky a běželi se podívat, co se dělo. Zkratoval přístroj, který měřil hodnotu myšlenek u Eve MGGwyrové. Cassandra si vytáhla z pláště tablet a snažila se napojit na centrálu, aby zjistila škody a Darek se mezitím vydal zkontrolovat poslední přístroj. Ten měřil funkci mozku Millie Deathové. Zjistil spousty informací o samotné Millie, jejích myšlenkách i inteligenci a chytrosti. Tomu číslu, které přečetl, sám nevěřil. Sundal si brýle s tlustými skly, očistil je hadříkem a znovu si je nasadil. Ne, viděl dobře. Přístroj ukazoval, že má až geniální IQ, na "dítě" moc vysoké. 170.
Bylo to nemožné.
"Mám to!"rozlehl se hlas Cassandry laboratoří.
"Co tomu bylo?"zeptal se jí Darek.
"Přetížení systému,"odpověděla aniž by vzhlédla od tabletu, "něco se nabouralo do systému a naprosto to zničilo. Našla jsem zbytky toho viru či co to bylo a snažím se to identifikovat."
Naprosto překvapila Dareka tím, že vytáhla prázdnou injekční stříkačku z kapsy a odebrala trochu krve Eve MGGwyrové. Odnesla si vzorek ke stolu s chemikáliemi a chvíli do něj přidávala speciální látky. Darek ji jen zaraženě sledoval, ani si nevšiml toho, že Evein přístroj opět zkratovává.
"Tušila jsem to,"řekla nahlas Cassandra a zasmála se.
"Ta dívka má ve své krvi doslova zabijácké buňky, které zabijí vše kromě ní. Vlastně jen díky nim je naživu. Ty buňky jí totiž dodávají určitou látku bez které by na účinek buněk zemřela."
Darek po proslovu neváhal a ihned Eve odpojil z přístroje. Zalepil jí ránu po injekci a se stolem jí odvezl do cely, která byla pro dívky vyhrazena. Z cel ostatních byl slyšet nářek, pláč a křik ostatních obětí, které tu měl zavřené pro jeho účely. U cely číslo sedmnáct, která jim patřila, otevřel dveře a dovnitř jako panenku vhodil Eve. Ani se ji neobtěžoval připoutal řetězem ke zdi. Věděl, že je to zbytečné. Dnes v noci, těsně předtím než byly odvezeny na testy nařídil, aby se speciálně tyto dívky mohly pohybovat po cele a měly tam alespoň trochu světla. Technici už do jejich cely nainstalovali speciální světla, která se daly ztlumit tak, že bylo šero nebo rozsvítit tak, že to propalovalo zorničky.
Vrátil se i s prázdným stolem do laboratoře a pomohl Cassandře provést poslední test na Christine. Odebírala jí z pusy DNA, ale Christine už byla téměř při vědomí a jelikož ji nechtěli zcela probudit, museli na ni opatrně. Lehce jí přejela vatovou tyčinkou po jazyku a setřela trošku DNA. Pak naznačila Darekovi, že ji měl odvézt do cely a ten se nespokojeně zamračil. Odkdy tam pracoval jako vozič obětí?
Projel bez povšimnutí kolem cel a podobně jako u Eve ji vhodil dovnitř a zamkl za sebou. Otráveně přijel se stolkem do laboratoře, kde mu Cassandra řekla ať Millie odveze do cely. Už měl toho plné zuby! Vrhl se ke stolku s chemikáliemi, některé popadl a mrštil obsah lahviček Cassandře do obličeje. Doktorka zaječela, chytla se za zdemolovaný obličej a zhroutila se na zem. Darek ji popadl nehledě na to, že se mu poslední z dívek probouzí a hodil jí na operační stůl. Sice byla ještě naživu, ale dlouho to nevydrželo. Z poličky si vzal kladivo a jediným plynulým rozmachem jí roztříštil lebku na střípky kostí.
,-,-,-,-,-,
Bez mrknutí oka se díval, jak jeden z jeho nejlepších doktorů zabil toho druhého. Zlostně se usmál a přejel si párátkem po zubu. Miloval to, když se jeho vlastní zaměstnanci vraždili navzájem a kuchali se. Sledoval, jak Darek Fester bral do ruky kladivo a rozbil Cassandře Braneové lebku. Pak vzal Darek do ruky sekeru a začal ji porcovat na kusy. Viděl, jak se Millie probouzí, ale až v poslední vteřině tomu zabránil.
"Dareku,"řekl do mikrofonu, "odvez naši milou oběť do cely. Jsem si jist, že se toho nemůže dočkat!"
,-,-,-,-,-,
Probudila jsem se při světle tlumeného světla. Hlava mě bolela jako střep, nebyla jsem schopná myslet, ale i přesto jsem na čele cítila, že tam mám bouličky od hadiček. Zavřela jsem oči pod náporem světla a čekala až se to ustálí. Bylo těžké strávit den ve tmě a ještě těžší strávit den ve světlu, když jste přivyklí na světlo.
Vycítila jsem okamžik, kdy si mé oči na světlo zvykly a otevřela je. Bolest z mé hlavy pomalu, ale přeci jen mizela a tak začala moje mysl proudit na plné obrátky. Jako první jsem si všimla toho, že nejsme ani jedna svázaná. Jako druhé jsem si všimla, že holky ještě spí a jako třetí, že jsem na sobě neměla své oblečení. Byla jsem navlečena v zakrváceném pytli s vyšitým číslem na prsou. 7. Holky na tom byly stejně, jen tam Eve měla 0 a Christine 1.
A pak jsem si všimla ještě druhé věci. U dveří až těsně na samém prahu, ležel podnos zakrytý látkou.
Chtěla jsem vstát a jít se podívat, co tam bylo, ale když jsem se zvedla na vratkých nohou, téměř hned jsem spadla. Do měkkého. Přímo na Eve.
"Slez ze mě,"zamručela ospale.
"Vstávej Ewil,"řekla jsem, zatřásla s ní a vlepila jí facku.
Vytřeštila oči, chytla se ta červenou tvář a shodila mě ze sebe.
"Fakt díky za milé probuzení,"zavrčela a šla probudit Christine.
Strkala do ní, kopala, ječela jí po ucha, ale nic nefungovalo. Nakonec vytáhla na světlo své nejvyšší eso.
"Pavouk!"zaječela jí do ucha a Christine se s hlasitým vyjeknutím posadila.
Navzájem se o sebe bouchly hlavami a spadly na zem jako hrušky. Připomnělo mi to staré, dobré časy jenže teď byla situace vážnější než kdy dřív.
"Podívejte, něco tam je,"pokusila jsem se upoutat jejich pozornost.
Obě se přestaly mlátit a podívaly se na mě. Ukázala jsem na podnos a po čtyřech k němu došla. Holky mě následovaly, ale přede mě si jít netroufly.
Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem roztřesenou rukou strhla látku z podnosu. To, co tam bylo nám všem třem sebralo dech. Podnos byl plný vražedných věcí. Nože, dýky, pistole s náboji, provazy, sekery, prášky a mnohem více věcí.
"K čemu to je?"pípla nervózně Eve i když odpověď stejně znala.
Znala ji každá z nás.
Ty věci nás měly zabít!
****
Playlist:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 17. října 2013 v 21:04 | Reagovat

Jo přesně: K čem to kruci je?? :D :-D  :-D Už dělám na tvém přání O:)

2 Berry Lettyen's Berry Lettyen's | Web | 17. října 2013 v 21:54 | Reagovat

To je krutý! :D :D a jop ráda bych ti řekla, že jsem tě nominovala do Liebster blog award tagu :-) http://book-universe.blog.cz/1310/liebster-blog-award-tag

3 Ami Ami | Web | 18. října 2013 v 11:24 | Reagovat

Panebože Milčo, je to naprosto úžasný :-) Moc děkuju za věnování, doufám, že brzy bude další kapitola :-) Už se nemůžu dočkat :-D

4 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 18. října 2013 v 15:11 | Reagovat

Huh, upřímně doufám, že se nebudou muset zabít. To by asi... nebyl moc hezký Happy End. :-D Jsem opravdu zvědavá, k čemu ty zabijácké věci jsou.

5 Camilla Camilla | Web | 18. října 2013 v 15:46 | Reagovat

Ou.. doufám, že zůstanou naživu :D Těším se na další kapitolu. Krásný :D

6 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 18. října 2013 v 18:04 | Reagovat

Krásné! Taky doufám, že zůstanou naživu, že je nikdo, nebo ony sebe nezavraždí.
Jinak jsi nominovaná na Liebster blog award - tag. Doufám, že mě nezabiješ. Víc informací na mým blog

7 Zoey Zoey | Web | 18. října 2013 v 19:58 | Reagovat

No to je něco! Jsi skutečně dobrá, to psaní ti jde parádně od ruky. Tuhle povídku začínám mít v oblibě, ovšem tvoje povídky jsou všechny úžasné :D
Jinak...nezabíjej mě, ale taky jsi byla nominována..vždyť víš asi kam.
http://my-best-storie.blog.cz/1310/liebster-blog-award-tag

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama