JeskyněKapitola 8.

21. srpna 2013 v 18:30 | M. |  Jeskyně
Tak je tu ten přednastavený článek :D
Doufám, že zatímco tu nebudu bude k němu hodně komentů :D.
A pro ty nechápavější- Ano, jela jsem na ryby -_-

"Kde ses tu vzala?"zeptám se jí hned i když takové malé tušení mám.
Lehce, zle se pousměje a "nevinně" pokrčí rameny.
"Schovala jsem se tu před bouřkou,"řekne a potichu se uchechtne vlastnímu vtípku.
Vrzne schod, ona se otočí a já využiji příležitosti. Rychle vezmu deník a strčím si ho za záda, aby neviděla, že ho mám.
Mona se na mě zase otočí a podezřívavě si mě prohlédne. Pohled jsem jí neutrálně oplácím. Vtom na Moniných zádech opět uvidím černý záblesk jenže ten se změní v ohromně velká černá křídla.
Pozorně sleduje moji reakci. Nejsem překvapená a tak to ani nedám najevo. Bylo mi už po přečtení deníku jasné, že Mona a ty zbylé holky jsou víly. Jenže netuším, jestli jsou to ty samé jako v Alexině době.
Otevřu pusu a řeknu otázku, která ji nadmíru překvapila.
"Byla jsi tu v roce 1900 až 1912?"
Udiveně na mě pohlédne, ale odpoví i když trochu nervózním hlasem.
"Takže o tom víš….ty jsi našla její deník?"zeptá se mě nakonec.
"Ano, vím, že jste víly a ten deník…jsem našla,"odpovím a vytáhnu deník zpoza zad.
Mona ke mně přistoupí a vytrhne mi ho z ruky. Letmo si ho prolistuje a přečte pár odstavců. Pak mi knihu podá a schoulí se na zemi přičemž kolem sebe omotá křídla.
"Kruci,"kleje a položí si hlavu do dlaní.
Po chvíli se zvedne a oddechne si.
"I když jsem chtěla, aby to trvalo déle, budeš muset jít se mnou,"řekne a pokyne mi abych vstala.
"Kam jdeme?"zeptám se jí zvědavě.
"Do té budovy ve které jsi nás poprvé viděla. Bude kratší setkání kruhu,"vysvětlí mi a vyjde ven z domu.
Až teď si všimnu, že dveře jsou již otevřené.
Vyjdu za ní ven a rozhlédnu se po Thunderovi. Ten se v klidu pase na zbytcích přerostlého květinového záhonu, který se nachází u domu.
"Co s ním?"zeptám se Mony, protože mám takový nepříjemný pocit, že zrovna na Thunderovi nepojedeme.
"Nech ho tady,"řekne a mávne nad tím rukou.
Nevím sice proč, ale nepřipadá mi jako vrah, jak je popisovala Alex. Právě naopak. Cítím se s ní v bezpečí.
"Jak tedy pojedeme?"zeptám se jí po chvíli, když si zrovna prohlíží se zálibou své nehty.
"Myslíš poletíme,"opraví mě a roztáhne svá křídla přičemž se na mě konečně podívá.
Chci se jí zeptat, jak to myslí, ale než stačím říct byť jen jediné písmenko, Mona mě popadne a vzlétne se mnou do vzduchu.
Začnu ječet a vzpírat se, ale Mona mě jednou rukou umlčí, druhou znehybní a vystřelí až nad stromy.
Pak mě jednou rukou pustí a jen tak se vznáší ve vzduchu.
"Pusť mě,"ječím na ní a až pak si uvědomím svůj omyl.
"Jak chceš,"řekne a pustí mou ruku.
Začnu ječet ještě víc než předtím a s hrůzou sleduji, jak se zem čím dále víc přibližuje. Ve chvíli, kdy očekávám náraz zavřu oči a při dopadu na zem omdlím…
*******************
Ve svém bezvědomí slyším hlasy. Zní dutě a tiše jakoby pocházely z velké dálky. Ale i přesto dokáži rozeznat to, že jsou dívčí.
"Monthelio, kruci! Říkala jsem ti jasně, že jestli se objevíš a v domě a ona bude mít deník, nesmíš s ní létat a už vůbec ne ji poslouchat!"řekne jeden hlas.
"Destero, promiň, ale já…-"řekne další dívka, ale ta předchozí ji umlčí.
"Mlč kruci! Teď ani nevíme jestli se probere ty Náno vypatlaná, zvláště pak, když jsi ji dala napít své krve. Vždyť víš, že je pro lidi jedovatá,"řekne dívka a pak se ozvou kroky.
To asi dívka neklidně přechází po místnosti.
"Hele, zachvělo se jí víčko,"řekne náhle ta druhá dívka a doslova jsem cítím, jak na mě zírá.
Zanedlouho poté už oči otevřu dokořán. Sice mi pořád je trochu mdlo a točí se mi hlava, ale už jsem vím, že jsem vzhůru.
Obě dívky, teď jsem si je mohu prohlédnout, na mě zírají jako bych spadla z višně. Tu jednu jsem poznám hned, je to Mona, ale ta druhá je zvláštní.
Má dlouhé blonďaté vlasy, vypadá jako dvojnice Jessicy Simpson, ale vyzařuje z ní síla, moc a mazanost.
"Ehm…Kathy tohle je Destera,"představí nás Mona a poodstoupí stranou.
Nijak nereaguji jen sleduji zářivě žlutou auru, která ji obklopuje a obaluje.
"Radši pojďme,"zabrblá Destera, chytne mě za ruku a táhne z místnosti.
Mona ta jde pomaličku za námi a zdá se, že ani nestojí o to být s námi. Trochu to vypadá jako by měla z Destery respekt, ale to se mi nejspíš jen zdálo.
Po chvíli chůze pomalu začínám rozeznávat pár známých znaků až jsem si po chvilce uvědomím, že jsme v té budově, kde jsem je viděla poprvé.
"Co tu děláme?"zeptám se Destery, protože to chci slyšet od ní.
Neodpoví, jde pořád rovně. Bere mě jen jako věc, hračku, kterou našla a musí ji dopravit na určité místo.
"Hej,"zakřičím na ní, vytrhnu se z jejího želeného stisku a postavím se čelem k ní.
Překvapeně se na mě podívá a zarazí se. Periferním zrakem vidím, že Mona dělá totéž.
"Co tu děláme?"zeptám se jí výhružně.
V Desteryiných očích se objeví náznak strachu a tak odpoví:
"Jdeš s námi na schůzi kruhu.Budeme hlasovat o tom, co se s tebou stane."
Pokračujeme vpřed v tichosti, jde slyšet jen ozvěna naších kroků, která jakoby předzvěstovala blížící se zkázu.
Před námi se za chvíli objeví velké, železné dveře a my se je společnými silami snažíme otevřít.
Když už si myslím, že mi snad ruce upadnou, dveře vrznou a otevřou se dokořán. Se zamračeným pohledem dozadu, který jim posílám jdu vpřed.
"A pak se divila, že mi to nešlo, když jsem je otvírala sama,"pomyslím si naštvaně a sednu si na jednu z židlí, které jsou poskládané do tvaru kruhu uprostřed místnosti.
Mona a Destera si sednou vedle mě a zamračeně sledují velké, staré hodiny, které jsou pověšeny na zdi naproti nám.
"Kde jsou?"zamumlá polohlasně Destera a přitom upřeně sleduje ručičku, která označuje sekundy.
Tik, tak, tik, tak…
Náhle se na střeše ozve jakýsi šustot. Zní to jako kdyby tam přistáli ptáci s roztaženými křídly.
Dívky sedící vedle mne, se na sebe spokojeně podívají a jednohlasně zakřičí:
"Dělejte!"
Ze shora se ozve pobouřené odfrknutí a ani ne minutu na to do místnosti vejde zbytek dívek těmi samými dveřmi jako předtím my. Usadí se na zbytku židlí, ale na jednu nezbude. A tak jde k mé židli, shodí mě z ní čímž se ocitnu v prostředku kruhu a sama se na židli usadí. Tu dívku obdařím svým vražedným pohledem, zvednu se ze země a pořádně si ji prohlédnu. Vypadá jako dvojnice Destery akorát, že z ní vyzařuje jiná aura. Má ji jinak barevnou. U Destery jsem ji viděla žlutou, ale ta její byla jasně červená.
Když jsem si ji tak prohlížela, připadalo mi , že ji odněkud znám. Hlavou se mi honily myšlenky s nápady, ale já zatím každou možnost vyloučila. A pak jsem si vzpomněla na den, kdy jsem nastoupila do školy, kdy mě obklopilo stádo holek a Bingo!
Ona byla jedna z těch holek.
Z přemýšlení mě náhle vytrhne Desteryn hlas.
"Jsme tu, abychom rozhodly o jejím osudu,"řekne a ukáže na mě.
"Ona to ví?"zeptá se jedna drobnější dívka sedící zhruba tři židle od Destery.
V očích každého kromě oné dívky jsem viděla jasnou ironii.
"Ne, Hanno. Ona vůbec neví, že jsme víly,"řekne náhle Desteřina dvojnice a ironicky se ušklíbne.
Dívka si uvědomí onu ironii, skloní hlavu a začervená se. Ticho v místnosti poruší smích zbylých dívek a já si uvědomím, že se směji také.
Po vychechtání si utřu slzy a nahodím vážný výraz, protože už většina dívek má v očích pevné rozhodnutí.
"Jaké jsou tedy možnosti Desterio?"zeptá se ji její dvojnice a s naprostým zájmem hltá každé její slovo.
Destera se zvedne ze židle a jde ke mně.
"Máme dvě možnosti: Buď proměníme Katherine na vílu anebo ji zabijeme,"řekne a s úsměvem mě obejme kolem ramen.
Každá z dívek se nad tím zamyslí a pak případě si to prodiskutuje s vílou vedle.
"Tak?"zeptá se po chvíli Destera.
"Nelze rozhodnout,"řekne Mona a jde k nám přičemž jí na rtech hraje pobavený úsměv.
"Co navrhuješ?"zeptá se jí Destera a pak jakoby jí četla myšlenky se usměje.
"Ať si tedy Kathy sama zvolí,"zvolá Mona a vítězně se na mě usměje.
Úsměv jí oplatím. Jen ať si myslí, že se chci stát vílou…
"Kolik jí na to dáme času?"zeptá se náhle všech přítomných Hanna.
Všichni se na ni uznale podívají, nejspíš ještě nic tak chytrého neřekla a začnou přemýšlet.
"Dáme jí čas do výletu do jeskyně,"navrhne Desteřina dvojnice.
Všichni s tím souhlasí.
"Tímto ti tedy dáváme čas na to, aby ses rozhodla o svém osudu. Jestliže do dokončení času pořád nebudeš vědět, budeme hlasovat znovu a v případě půl na půl tě zabijeme. Konec kruhu,"řekne Destera a odejde.
Ani ostatní nečekají na nějaké mé vyjádření a odejdou. Zbudu tu jen já, židle a Mona.
"Hodíš mě domů?"zeptám se jí, protože už vůbec nemám náladu na to jít domů.
"Poletíme nebo chceš jet autem?"zeptá se mě a ďábelsky se pousměje.
Protočím oči a odpovím:
"Autem samozřejmě!"
Mona se zasměje, chytne mě za ruku a odtáhne k nim domů. Nesmírně se mi uleví, když nasednu do jejího auta a sleduji západ slunce. Připadám si díky tomu trochu normálně. Ale jen trochu.
Lituji totiž dne, kdy jsme se sem přistěhovali. Lituji i toho, že jsem se narodila. A hlavně lituji toho, že jsem vůbec dnes vyšla z baráku.
"Tak jsme tu,"řekne Mona, když zastaví u nás před domem a tím mě vytrhne z myšlenek.
"Díky,"poděkuju a vystoupím.
Ale ještě předtím než udělám první krok, mě Mona zadrží. Chytne mě za ruku a nechce mě pustit.
"Kathy, buď rozumná a zvol si dobře,"prosí mě a pak mě pustí.
Zavře za mnou dveře a odjede. Stojím na chodníku a odvažuji se udělat první krok. Pak další a další.
"Vzhůru do pekla,"pomyslím si a zaťukám na dveře od našeho domu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která povídka se vám nejvíce líbí??

Děti měsíce 32.8% (19)
Válka druhů 1.7% (1)
Temnota pekel 6.9% (4)
Horoskop 1.7% (1)
Jeskyně 3.4% (2)
Dead girls walking 1.7% (1)
Melodie- Tón 6.9% (4)
Zvrat budoucnosti 6.9% (4)
Cesta za světlem 3.4% (2)
Léčitelka 34.5% (20)

Komentáře

1 Berry Lettyen's Berry Lettyen's | Web | 21. srpna 2013 v 23:36 | Reagovat

To bylo hustý :D

2 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | 22. srpna 2013 v 8:44 | Reagovat

Krásný.. Prostě super akorát jsi tam ze začátku všude měla jsem.. i když to tam být nemělo ale jinak fakt krásný. honem další chci vědět jak se rozhodne xD

3 Angela Angela | E-mail | Web | 22. srpna 2013 v 14:42 | Reagovat

Další povídka, kterou bych měla začít číst od začátku. :D

4 Abigail Abigail | Web | 22. srpna 2013 v 18:06 | Reagovat

další krásná povídka máš opravdu dobré nápady a k tomu krásné obrázky moc se mi líbí=)

5 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 22. srpna 2013 v 23:31 | Reagovat

Som na tom ako Ang :D

6 Ktarína :** Ktarína :** | Web | 23. srpna 2013 v 7:26 | Reagovat

Pěkné... :)

7 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 9:54 | Reagovat

Parádní kapitola :)

8 Clara Black Clara Black | Web | 23. srpna 2013 v 16:13 | Reagovat

Pozdě, ale přece :D Nezlob se na mě, že sem jdu až teď, prosím :D A super kapitola, těším se na další :)

9 Kačíí Kačíí | Web | 23. srpna 2013 v 16:19 | Reagovat

suprová :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama