Huntress- část třetí

2. června 2013 v 14:00 | M. |  Jednorázové







Část třetí
Vítejte v jejím příběhu.
Řiďte se jejími pravidly.
Jinak zemřete.
Stejně jako já.
Za chvíli jsme dorazili na mýtinu v lese, kde se většinou boje konaly. Byl tam jako vždy shromážděn dav lidí a bohů.
Když viděli Artemis ve tváři se jim zračil smutek. Mysleli si, že zemře.
Postavili jsme se na okraj paseky tak jako ostatní, ale Artemis musela doprostřed.
Bylo vidět, že jí to bohyně usnadnila, protože se přeměnila na malou dívku.
Objevil se záblesk a byl tu i Zeus s Hérou.
"Začněme", zvolal.
Postavily se naproti sobě a boj začal.
Možná jsem hned od začátku neměla věřit sestře, protože i když ta bohyně byla o dvě hlavy menší, dávala sestře pořádně zabrat.
Ale pak se situace převrátila. Sestra získala dálkovou převahu a tak využila příležitosti a chopila se luku.
Vystřelila poprvé, ale Artemis se jí vyhnula. Pak sestra naznačila falešný výpad a střelila.
Šíp se zabodl bohyni přímo do prsou.
Vyděšeně se na něj podívala a pak se rozplynula v prach.
Viděla jsem jak se přitom Zeus zakuckal vínem.
"Tys zabila bohyni, musíš zemřít", řekl a na nebi se zablesklo.
V hlavě mi zazněla Athénina slova jakoby mi je říkala.
"Ty v tom příběhu budeš něčím jako roznětkou, která všechno změní".
"A kdo nahradí bohyni?", zvolala jsem a šla si stoupnout k Artemis.
Zeus na nás zamyšleně hledí.
"Dobrá tedy, ušetřím tvůj život, když se staneš bohyní lovu", řekl a já viděla Athénu jak na mě z řady bohů mrkla.
Viděla jsem Artemis jak roztřeseně přikývla.
Vztáhl na ni ruku a ona se najednou… změnila.
Byla menší, hubenější a měla delší vlasy.
Její luk byl náhle stříbrný a ona celá jakoby zářila stříbrem.
"A ty budeš její zástupkyně", řekl Zeus a ukázal na mě prstem.
"Počkat, to nebylo v plánu", ozvala se Athéna a přistoupila k nám.
Zeus se zasmál.
"Copak ty si myslíš, že nevím o vzpoře bohů proti mně", zeptal se pořád rozesmátý.
Athéna zbledla.
"Mám ještě jednu prosbu", ozvala jsem se.
"Jakou", zeptal se překvapeně Zeus.
Odvážně jsem se nadechla a řekla:
"Chci, aby tohle zabíjení skončilo".
Zeus přikývl.
"Dobře".
Ukázal na mě prstem a já jsem se taky změnila.
Vyrostla jsem a měla ještě tmavší vlasy.
A k těm mi na hlavě přirostla obruč.
"Tu mají všechny Artemidiny lovkyně", vysvětlila mi Athéna, když jsem se obruče dotkla.
"Teď pojďte s námi", řekla Héra a přemístili jsme se.
Stáli jsme na Olympu.
Zeus si někam odvedl Artemis a já tam zůstala stát sama s Athénou.
"To nebylo v plánu, promiň", omluvila se mi.
"Hlavně, že ten masakr přestal", řekla jsem.
Přikývne.
Stojíme tam v tichosti a mlčíme.
Za chvíli se vrací Zeus s Artemis.
"Tvé sestře jsem vše vysvětlil, teď musíte na zem, najít ostatní lovkyně", řekl a my jsme se zase přemístily.
Zhmotníme se u tábora jakýchsi mladých dívek.
¨"Kdo jste", zeptala se jedna z nich a ukázala na sestru.
"Já jsem Artemis, nová bohyně lovu", řekla pyšně.
"A toto je má sestra Athene", řekla a ukázala na mě.
Postupně jsme se seznámily a já si naštěstí zapamatovala všechna jejich jména.
Přijaly nás mezi sebe rychle.
"Řekl ti Zeus co tu děláme", zeptala se Lióna.
Artemis zavrtěla hlavou.
"Honíme tu nějaké pekelné vlky", řekla Lióna a zvedla dlaň proti větru.
"Měly bychom vyrazit na lov", řekla Karrnesa, když sledovala Liónu.
Všechny dívky si stouply až na mě.
"Nějaký problém Athene", zeptala se mě Artemis.
Zavrtím hlavou.
Problém jsem, ale měla. A to, že neudržím v ruce meč, neumím střílet z luku a ani házet kamenem aniž bych poranila sebe.
Musse mi vtiskla do ruky meč a mě došlo, že z tohohle se nevyvléknu.
Šly jsme podél temného lesa a zastavily jsme se až, když jsem slyšela křupnout v lese větev.
"Artemis, jsou tady", řekla jsem jí.
Zamračila se.
"Nedělej si ze mne blázny, já nic neslyšela", řekla, ale v tom z lesa vyrazili proti nám vlci.
Byli mnohem větší než jsem si myslela.
Byli velcí jako kráva a rychlí jako koně.
Jeden z nich se na mě vrhl a já proti němu neměla nejmenší šanci.
Meč mi vypadl z ruky a já se neměla čím bránit. A tak jsem jen couvala.
Největší blbost v mém životě.
"Nehýbej se", zařvala na mě Artemis, ale už bylo pozdě.
Vlk se na mě vrhl a ukousl mi ruku.
Bolelo to jako čert.
V tom se na něj vrhly další lovkyně a bylo po něm.
Celá planina byla pokrytá mrtvolami vlků.
"Mělas mi říct, že neumíš se zbraněmi", vyčetla mi Artemis, ale já jí vůbec neposlouchala.
Ruku jsem měla v jednom ohni.
"Měly bychom jí to vyléčit", řekla Lióna.
Artemis zavrtěla hlavou.
"Běžte pryč, já se o sestru postarám", řekla a mávla rukou.
Lovkyně se postupně vytrácely, až úplně zmizely.
Dala mi na ruku nějaké listy.
"To ti zastaví krvácení", vysvětlila.
A pak dodala:
"Ale stejně umřeš jenom mojí rukou".
Vykulila jsem oči.
"Cože, proč", zeptala jsem se.
Povzdechla si.
"To tys byla vždycky ta oblíbenější, ta šikovnější, ta hezčí, ta která dostala všechno a mě to vadí", řekla s mrazivým klidem.
"To není vůbec pravda, tos ty byla vždycky ta nej", řekla jsem jí.
Vytáhla z kapsy dýku a přiložila mi ji ke krku.
"Buď ticho", zavrčela.
"A to jako proč", zeptala jsem se drze.
"Buď ticho", zařvala tak, že to tentokrát musely slyšet i Lovkyně.
Posadila jsem se a sledovala ji.
Její stříbrná aura, kterou kolem sebe měla jako by se ztmavila vztekem.
"Teď už je tomu konec", řekla a napřáhla dýku.
"To máš tedy pravdu", pomyslela jsem si a stoupla si.
Jako by mi adrenalin dodal sílu popadla jsem meč a zdravou rukou na ni zaútočila.
Začaly jsem šermovat meči a já se jen taktak stačila uhýbat jejím výpadům.
Bylo mi jasné, že to navždy nevydržím.
Pak mě švihla do nohy a já se zhroutila na zem.
Meč mi zase vypadl a já sledovala svoji smrt.
Měla jsem čas říct něco jako: "Tak teď umřu".
Ale neudělala jsem to.
Místo toho jsem řekla:
"Smrtí nic nevyřešíš".
"Neřekla bych", řekla a bodla mě do prsou.
Trhavě jsem se nadechla.
Jakoby s každým mým nádechem ze mě odcházel život.
A tak jsem umřela. Rukou vlastní sestry.
Ale i tak jsem měla v něčem pravdu.
Smrtí se nic nevyřeší…..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 2. června 2013 v 19:06 | Reagovat

Není to trochu moc masakrový konec??
ALe je to dobrý!! :D

2 Čokoška Čokoška | E-mail | 3. června 2013 v 6:23 | Reagovat

nemyslíš si, že jednorázovky by měly být najednou? :D jeden ráz

3 Čokoška Čokoška | 5. června 2013 v 12:09 | Reagovat

Já být tebou, tak z toho udlám normálně kapitolovku, protáhla bych děje, protože je to dost povedené, má to úžasnáý děj, akorát utíká moc rychle. Kdybys to rozdělila do kapitol a protýáhla, bylo by to supeeeeeeeer.

4 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 6. června 2013 v 17:15 | Reagovat

Wow to je parádní :)

5 Amy Amy | Web | 12. března 2014 v 18:25 | Reagovat

Ahoj :) Četla jsem všechny tři díly a tenhle je podle mě nejvíc obsáhlý, přesto mi asi něco v textu uniká. Hlavní hrdinka se optá Dia, zda zastaví vraždění a on prostě souhlasí? Není to až moc jednoduché? Nemohl mu to jednoduše říct někdo předtím? A pokud se příběh odehrává ve městě, není tam mnohem více dětí se stejnými jmény?, protože přeci jenom, bohů není nekonečno...Omlouvám se, pokud zním nějak moc kriticky, jen se snažím lépe porozumět příběhu ;) Jinak mě celkově povídka zaujala a líbí se mi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama