Huntress- část první

2. června 2013 v 9:40 | M. |  Jednorázové




Část první
Vítejte v jejím příběhu.
Řiďte se jejími pravidly.
Jinak zemřete.
Stejně jako já.
Kdo, že jsem?
Jmenuji se Athene. Jako ta bohyně. Až na to, že právě ta mě chce zabít…
Nevěříte?
Tak slyšte můj příběh tak jakož jsem ho prožila.
Se svojí rodinou žijeme na opuštěné planetě jménem Ilakos. Lidé tu postupně vymírají….
Bohové nás sem před několika staletími uvěznili a každý týden si jeden bůh vybere svého jmenovce, se kterým se utká v souboji na život a na smrt.
Většinou vyhrávají bohové, ale párkrát se stalo, že vyhrál i vítěz. Bůh pak zanikl, ale vítěz stejně nepřežil.
Zabili ho ostatní bohové.
No, nedávno byl vybrán Áres.
A nemyslím tím boha. Myslím tím svého bratra.
Neměl proti bohu války sebemenší šanci.
A neměl by ji i kdyby byl starší. Bylo mu pouhých pět let.
Z naší rodiny nejmladší.
Je nás dohromady pět.
Máma, táta, já, Artemis a Poseidon, můj starší bratr.
Artemis je třináct a zatím chodí do školy.
Brzy ze školy vystoupí a bude mě a Poseidonovi pomáhat v lesích.
Umí totiž špičkově lovit.
Mě osobně je čtrnáct. Do školy jsem nikdy nechodila a považuji to za hloupost.
Já totiž vše umím.
Vím, že to zní divně, ale je to tak. Když vidím nějakou květinu, kterou jsem nikdy předtím neviděla, vím její jméno a vlastnosti.
Dokážu vypočítat i ty nejsložitější matematické příklady mrknutím oka.
A co je nejlepší?
Jsem vynikající stratég. Vše dokážu naplánovat tak, aby to do nejmenší chybičky vyšlo.
Poseidonovi je osmnáct a je z nás nejšikovnější.
Dokáže sestavit ty nejzáhadnější přístroje, které neexistovaly.
Ale, proč mám vyprávět o své minulosti, když se celý ten příběh točí kolem Artemis.
To ona vyvolala vzpouru.
Ona porazila svoji jmenovkyni.
Ona nás vyvedla z této prokleté planety.
Ona mě ušetřila a zabila mě.
Ano, čtete dobře.
Zabila mě vlastní sestra. Ale to je na dlouhé vyprávění a tolik času nemáme.
Začněme tam, kde to všechno začalo….
Skončeme tam, kde to všechno skončilo….
Teď vám povím příběh své sestry Artemis.
Nové bohyně.
Lovkyně…..
Byl štědrý den.
Když jsem se ráno probudila, sestra už pilně cvičila lukostřelbu. Byla jí jak posedlá.
Ale nemířila na zvířata, jen na figuríny.
Na to měla zvířata až moc ráda.
Rozhlédla jsem se z okna. Na to, že byl prosinec bylo až moc hezky.
Venku zářilo slunce a všimla jsem si, že si Artemis nevzala ani mikinu.
Ze dvora se ozval šramot a mě došlo, že jsem zaspala.
Poprvé.
To nebyl dobrý pocit.
Obléknu se a seběhnu dolů na snídani.
Nikde tam nevidím Árese. To znamená, že poslední jsem nebyla.
Pak jsem si, ale uvědomila, že je Áres mrtvý.
To už bylo poněkolikáté za tento týden.
A přitom to byl jenom měsíc.
Mlhavě se mi vybavily vzpomínky.
Áres se točí po aréně zmatený.
Nechápal to, vždyť mu bylo jen pět let.
Bůh války ho schválně napínal, bavil se jeho hloupostí.
A pak, když ho to přestalo bavit, mu jedním prudkým úderem mu usekl hlavu.
Pořád jsem před sebou viděla jeho mrtvý pohled.
"Zase si se zasnila viď", ozval se za mnou Artemidin pobavený hlas.Přes rameno měla přehozený luk a jedla hrušku.
Zavrtěla jsem hlavou a nepříjemné vzpomínky tak vyhnala.
"Jen jsem si na něco vzpomněla", řekla jsem nejistě
Její pohled zjemněl.
"Myslela jsi na Árese", zeptala se smutně i když to věděla.
Přikývla jsem.
"Taky mi chybí",zašeptala.
Hlavou mi na okamžik proběhla zuřivost, ale já si vždycky udržela chladnou hlavu a uklidnila jsem se.
"Tenhle týden se ještě nevybral bůh", zeptala se mě Artemis překvapeně.
Zavrtěla jsem hlavou.
Bylo to divné, protože většinou se volil bůh v týdnu a dnes byla sobota.
"Jo a sháněla tě Afrodite", řekla mi a zmizela zpět na dvorek trénovat.
Zaraduji se.
Afrodite byla má nejlepší kamarádka.
I ona se podobala své jmenovkyni.
Měla dlouhé vlnité blonďaté vlasy do pasu, pomněnkové oči, a byla vysoká.Nejedno dítě si ji pletlo s přerostlou panenkou.
Vešla jsem na dvorek a uviděla ji stát vedle Poseidona.
Něčemu se smála a když mě uviděla, mávla na mě.
"Zeus navštívil náměstí, volení je o poledni", oznámila mi a vzala mě za ruku.
Protočila jsem oči.
"Zajímalo by mě jakého chudáka zase vyberou", řekla jsem se smíchem.
Taky se zasmála
Bylo to naše tajné heslo jak ukrýt nervozitu.
I ona se bála, že odvedou její sestru Iris.
Ta byla stejně stará jako Áres.
Poseidon na nás nechápavě hleděl. Nechápal čemu jsme se smály.
Rozhlédnu se po dvoře.
Artemis je pryč. Nejspíš šla otestovat šípy do lesa.Ale hlavně zmizela, protože neměla Afroditu ráda.
Dle jejího názoru byla Afrodite tupá namyšlená husa, která nevěděla co je to malá násobilka.
A měla pravdu. Teda jen tu část s násobilkou.
Mně bylo jedno, že Afrodite nebyla chytrá.
Naopak, skvěle jsme se doplňovaly.
"Přinesla jsem ti něco k Vánocům", řekla a podá mi balíček.
"Chvilku prosím", omluvila jsem se a vyběhla nahoru pro dárek.
Koupila jsem jí novou tógu ve smetanové barvě, kterou ještě neměla.
Vzala jsem dárek a seběhla s ním dolů.
Podala jsem jí ho a vzala si od ní balíček.
Chtivě jsem ho rozbalila a uviděla snad tu největší knihu, která existovala.
"Speciálně tvůj žánr", řekla s úsměvem a vybalila si svůj dárek.
Vykulila oči při pohledu na tógu.
"Panenko Maria, kdes ji sehnala, v celém městě ji nemají", řekla ohromeně a přejížděla prsty po látce.
Otevřela jsem knihu a přivoněla si k ní.
Milovala jsem vůni nových knih.Na obalu byl obrázek draka a nad ním se skvělbrázek draka a nad ním se skví ním se skví obrovský nápis:
istuje.
obrovský nápis:
"Království draka".
"Hned večer si ji přečtu", slíbím jí.
"Ahoj Afrodite, budeš s námi obědvat", zavolala na ni máma z kuchyně.
"Dnes ne, Zeus o poledni pronese řeč", řekla Afrodite a smutně se usmála
Máma jí úsměv oplatila.
"Je nejvyšší čas vyrazit", řekla a zavolala na otce.
Nakonec po dvou voláních přišla i Artemis, která si Afroditu vztekle měřila.
Přišli jsme právě včas.
Zviditelnil se tam Zeus a vedle sebe měl dívku mladší než já.
Chvíli mi trvalo než jsem ji poznala, ale poté mi ztuhla krev v žilách.
Byla to bohyně Artemis.
(Huntress- Lovkyně bude mít 3 části, 2. bude ve 12:00 a 3. ve 14:00)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 2. června 2013 v 19:01 | Reagovat

Počkej, počkej... to jako mají lidi jména jako bohové a zároveň bohové stejná jména jako lidi??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama