Huntress- část druhá

2. června 2013 v 12:00 | M. |  Jednorázové







Část druhá
Vítejte v jejím příběhu.
Řiďte se jejími pravidly.
Jinak zemřete.
Stejně jako já.
Takže už chápete o co jde.
Bohové vybrali bohyni Artemis, to znamená, že do boje šla má sestra.
Smutně jsem se na ni podívala.
Oči měla vytřeštěné, jakoby pořád nemohla uvěřit tomu, že dnes nejspíš umře.
"Boj bude dnes večer v lese", řekl ještě Zeus a i s Artemis.
Artemis se sesunula na zem a otec ji jen taktak stihl chytit.
Podlomila se řekl ještě Zeus a islese"ád nemohla uvěřit tomu, že dnes nejspíš umře. jí kolena a začala vzlykat.
"Ne, ne, já nemůžu umřít", křičela a slzy jí tekly proudem po obličeji.
Přiběhla jsem k ní a pohladila jí po vlasech.
"Ššš, to bude dobrý, předvedeš co je v tobě a možná Artemis porazíš", řekla jsem jí upřímně.
Zvedla hlavu a otřela si oči.
"Máš pravdu, šance marná není, budu teď celý den trénovat a-a…a pak se uvidí", řekla odvážně a postavila se na nohy.
"Tak teď je jen jedna z nás na nervové zhroucení", pomyslela jsem si.
Smutně jsme se loudali domů. Byli jsme příliš zdrceni tou zprávou.
V půli cesty se s námi Afrodite rozloučila a šla domu.
Jen Artemis chvátala, aby už byla doma, protože chtěla trénovat.
Vzala si z domova kus chleba a trochu vody a pak zmizela v lese.
Původně jsem chtěla jít za ní, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Měla právo na soukromí.
Vzala jsem pár bylinek a svíčku se zápalkami a šla s tím na louku.
Sedla jsem si do té vysoké trávy uprostřed a bylinky rozložila před sebe.
Zapálila jsem svíčku a nechala bylinky, aby v ní shořely. Byl to takový můj osobní rituál uklidnění.
"Volala jsi mne má jmenovkyně", ozval se přede mnou hlas.
Polekaně vyskočím a ucouvnu.
"Co ode mě chcete", zeptala jsem se Athény.
Zamračila se a ukázala na svíčku.
"Směsí těchto bylin a svíčky se vždy přivolávám", vysvětlila mi.
"Já po vás nic nechtěla", řekla jsem jí vyděšeně.
Mluvila jsem se svou jmenovkyní pět minut a ještě mě nezabila. Rekord.
"Ale já po tobě ano", řekla a posadí se do trávy.
Sedla jsem si naproti ní, ale pořád jsem udržovala odstup.
"Víš, my ostatní kromě Dia a Héry, máme toho zabíjení plné zuby, a proto, když byla dnes vybrána Artemis, rozhodla se, že se nechá zabít, aby osvobodila tuto zemi. Protože pak nebude mít Zeus jinou možnost, než tvou sestru v bohyni proměnit. A ta pak tuto zem může osvobodit", řekla mi upřímně.
V jejím hlasu žádnou faleš necítím.
"Takže, jestli to dobře chápu, má sestra dnes vyhraje", zeptala jsem se.
Athéna přikývla.
"Přesně tak".
Náhle mě napadla podivná myšlenka.
"Proč to vůbec Artemis dělá", zeptala jsem se jí podezřívavě.
Athéna si povzdechla. Asi se mnou už moc trpělivá nebude.
"Protože už má Dia po krk a hlavně je unavená, chce, aby ji nahradila nějaká mladší bohyně", vysvětlila.
"A proč to říkáš mě a ne Artemidě nebo jsem v tom taky zapletená", zeptala jsem se jí.Ae jí podezřívavě.
is děla"šlenka.
stra dnes vyhraje"plné zuby, a proto, když byla dnes vybrána Artemis, rozhodla se, že se nechutně se loudáme domů. jsme .
vzlykat: začnula vzlykat: otec ji jen taktak stihl chytit.

"Tak nějak, ty v tom příběhu budeš něčím jako roznětkou, která všechno změní", přiznala.
Rychle se zvedla ze země.
"Jde sem tvá kamarádka Afrodite, sbohem", rozloučila se a zmizela jako pára nad hrncem.
A opravdu. Afrodite sem šla po okraji louky.
Jakmile nás spatřila rozběhla se k nám.
Když sem celá zadýchaná přiběhla vykoktala:
"By-byla to snad At-Athéna"?
Zadumaně jsem přikývla.
"Co ti chtěla", zeptala se mě Afrodite.
Pobaveně jsem se na ni ušklíbla.
"Nějaká zvědavá ne?"
Úšklebek mi oplatila.
"To vždycky".
"Jenom mě před něčím varovala, no uvidíš večer", řekla jsem jí a vydala se směrem domů.
Cestou jsme si povídaly a pak se zmínila o jedné věci, která mě docela zaskočila.
"Mluví o mně někdy Poseidon"?
Zalapala jsem po dechu a užasle se na ni podívala.
Mého pohledu si nevšímala a pořád přiblble koukala dopředu.
Protočím oči.
"Nevím, já ho neposlouchám", řekla jsem jí a ještě jsem spatřila její zklamaný výraz, který vzápětí vystřídal radostný.
"Už jsem se zmínila, že se po tobě sháněl Apollón", zeptala se.
Otráveně si povzdechnu.
"Už zase?"
"Už zase."
Právě jsme procházely lesem, když v tom vylétl z lesa šíp, který těsně proletěl Afroditě kolem hlavy a zabodl se do stromu vedle.
Artemis k nám přiběhla s vyděšeným výrazem a začala se omlouvat.
"Promiň, to nebylo naschvál, já si myslela, že jste zvířata….".
Zvedla jsem ruku a zastavila její proud slov.
"Klid, nic se nestalo", řekla jsem jí.
Nejvíc mě překvapila, ale samotná Afroditina reakce.
"Jak nic nestalo, vždyť mi ta malá husa málem propíchla hlavu", řekla Afrodite, tak jak jsem jí ještě neslyšela.
"Jsi ty vůbec normální", pokračovala ve svém výkladu, když v tom jsem s mezi ně postavila.
"Jak si to řekla mé sestře", zeptala jsem se Afrodity chladným hlasem.
Najednou se z velkého dravce stalo malé ustrašené zvířátko.
"Promiň, já to tak nemyslela, byla jsem jen vyděšená a", začala se Afrodite omlouvat.
Vzala jsem sestru za ruku a šla s ní domů.
Tím co řekla mé sestře si to u mě zkazila.
Nadobro. A to, že jsme se spolu kamarádily už od pěti let a hádaly jsme se nespočetněkrát.
Ale tohle přehnala.
Artemis byla celou dobu zticha.
Až, když jsme přišly domů se omluvila.
"Díky, že ses mě zastala", řekla vděčně.
Usmála jsem se a řekla jí:
"Nikdo nebude mou sestru urážet, na to vem jed", řeknu jí.
Sedneme si do kuchyně a dáme si večeři.
Nikdy bych neřekla, jak ten čas letí, ale teď jsem se o tom přesvědčila.
"Za chvíli vyrazíme do lesa, jen počkáme na rodiče a Poseidona", řekla jsem a vyhlížela je z okna.
Za chvíli přišli a šli se najíst.
Artemis se mezitím vybavila šípy, mečem a dýkou.
Vidět svou sestru takhle odhodlanou vyhrát mě rozplakalo.
Vzpomněla jsem si na Athénina slova.
"Víš, my ostatní kromě Dia a Héry, máme toho zabíjení plné zuby, a proto, když byla dnes vybrána Artemis, rozhodla se, že se nechá zabít, aby osvobodila tuto zemi. Protože pak nebude mít Zeus jinou možnost, než tvou sestru v bohyni proměnit. A ta pak tuto zem může osvobodit."
Byla to zatím jediná naděje, kterou jsem měla od narození.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 2. června 2013 v 19:03 | Reagovat

Hustě!! :D Du na další... .P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama