Zvrat budoucnosti- 4. Hádka sester

29. května 2013 v 14:40 | M. |  Zvrat Budoucnosti
Dneska jsme byli se třídou v lese.
Nikdo by mi neuvěřil jak jsem unavená..
No nic, užijte si kapi Zvratu. Už se nám to pomaloučku polehoučku začíná rozjasňovat.
Vzkaz pro Ewil:
Já, že tě kamenuju? To bych ani neřekla!!



Zírám na obrazovku Anneina notebooku.
"Já to fakt udělala", pomyslím si.
Vypnu počítač a deník schovám pod matraci. Podívám se na hodinky.
Mám ještě čas.
Rychle za sebou zamknu dveře od bytu a seběhnu těch pár pater dolů.
Odemknu dveře a zavřu je za sebou.
Spokojeně se ušklíbnu. Akce splněna.
Vezmu si notebook a pustím si film, který jsem ještě neviděla. Notebook si přenesu do pokoje a dám si ho na postel.
Preventivně ho podložím knížkou, aby se nepřepálil.
Film se jmenuje Anakonda a je to horror.
Jak jinak.
Nic jiného krom komedií, hudebních a tanečních filmů nesleduju.
Jdu do kuchyně a připravím si popcorn.
Z chodby slyším prásknutí dveří. Pak Anne prudce tluče na dveře.
Neotvírám, dělám že neslyším.
Vezmu si mísu a odejdu do pokoje právě ve chvíli kdy Philips otevře dveře od bytu svými klíči.
Zabouchnu dveře od pokoje a uvelebím se na posteli s popcornem.
Anne rozrazí dveře a zařve na mě:
"Můžeš mi vysvětlit, proč se úryvek z mého deníku na mém facebooku objevil zrovna ve chvíli kdy v bytě rodičů nikdo není"?!?
Zachovám si chladnou hlavu.
"Nejspíš sis to tam dala sama", odpovím klidně.
Anne zmáčkne ruce do pěstí a celá rudá odejde z pokoje.
Ve dveřích se ještě otočí a řekne:
"Tohle ti neprojde věř mi, že se pomstím".
A zmizí.
Zvednu se z postele a zaklapnu za ní dveře. Slyším jak se loučí s Philipem a práskne dveřmi.
Protočím oči a dál sleduji film.
"Cos jí to udělala", ozve se ze dveří Philip.
¨Zvednu k němu otrávený pohled.
"To by mě taky zajímalo", opáčím.
Upře na mě skeptický pohled a odejde.
Podívám se na obrazovku. Poslední co vidím je nápis The end.
Vypnu film a připojím se na internet. Zapnu si facebook a najedu na Anninu stránku.
U mého příspěvku je padesát komentů.
Přečtu si ten poslední.
"Nemyslela jsem si, že jsi až taková kámoška"- Madelinne Gyreová.
A to byl jen jeden z hromady.
Odhlásím se a přihlásím se na svou nejoblíbenější hru WoW.
Hraju asi půlhodinky, ale pak mě šíleně začne bolet za krkem a kručet mi v břiše.
Zaklapnu notebook a jdu do kuchyně, přičemž si mnu bolavý krk.
Vyndám z lednice dvě vajíčka a usmažím si je.
Přiznávám, vejce miluju.
Ukrojím si chleba a sednu si ke stolu.
Namátkově vylovím ze svého košíku časopis.
"Zvířata", stojí na obálce.
Otevřu si ho a rozplývám se nad fotkami roztomilých štěňátek, které jsou na první stránce.
"Sladké", pomyslím si.
Dojím vejce a umyji nádobí.
"Ach jo, zítra je neděle", povzdechnu si.
Je na čase se začít učit.
Vejdu do pokoje a zapnu rádio.
Vytáhnu si ze skříňky učebnici matematiky.
Začnu se šprtat. Hypnotizuju prázdný papír a učebnici.
Zaklapnu to.
Učit se můžu ještě zítra.
Lehnu si na postel. Začnu se hrozně nudit.
Vezmu si z knihovničky knížku.
Jmenuje se stín.
"Tu jsem ještě nečetla", uvědomím si.
Otočím list. Prázdný.
Na dalším listu je obrázek. Vypadá to jako brána s nějakým přístrojem.
Pod tím je nějaký nápis ve francouzštině.
Usměju se. Francouzština je jeden z mých oblíbených předmětů a učím se ho už čtyři roky.
Stojí tam: Brána času.
Napadne mě, jaké by to bylo vrátit se do minulosti. Změnit vše, co jsem udělala.
Odmítnout Anne proslavit, nezničit si život, nepropadat z matematiky…
Nevím co bych chtěla změnit první.
Na další straně je celá strana popsána malými francouzskými slovy.
Povzdechnu si.
Tak tady budu potřebovat google.
Zapnu notebook a celý text tam přepíšu.
Zmáčknu překlad.
Neobjeví se nic.
"Co studuješ", otáže se za mnou stojící Philip.
V cukuletu se otočím.
"Ale nic".
Vezme si do ruky knihu, kterou jsem položila na postel.
"Tohle je stará francouzština, tu ti google nepřeloží", vysvětlí mi.
"Ty ji umíš", zeptám se ho.
Přikývne.
"Píše se tady něco o návodu jak používat nějakou bránu", řekne.
Knížku mu vezmu.
"Beztak je to kravina", řeknu a uklidím jí zpátky do knihovničky.
Uvelebí se na posteli.
"Co ty víš", opáčí.
"Nechceš už jít", zeptám se.
Zavrtí hlavou.
Sednu si vedle něj.
"Jaká je tvá nejoblíbenější barva", zeptá se.
"Co je to za otázku", optám se.
Pokrčí rameny.
"Prostě chci o tobě vědět víc".
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 29. května 2013 v 14:50 | Reagovat

Hahaha!! A oni tu bránu použijou... a já to vím, páč mám na tohle šestý smysl!! (většinou nefunkční xD)

2 Ewiline Ewiline | Web | 29. května 2013 v 14:57 | Reagovat

Ona je stará a mladá francouzština?? xD :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama