Jeskyně|Kapitola 4.

11. května 2013 v 15:09 | M. |  Jeskyně
Sice mi to delší dobu trvalo, ale nyní dávám další. Prosím o komenty k melodii. Věnováno všem co se jim líbí můj blog :D(P.s. Scriptie to se ti zase ztratila tužka??)


"Kathy, jsi v pořádku", zeptal se mně hlas, který mi připadal andělský. No aspoň, že jsem se dostala do nebe. Něco chladného se mi otřelo o čelo. Zamrkala jsem a otevřela oči. Vlastně oko. Nade mnou stál Alex a otíral mi hlavu chladivým hadrem. Sedla jsem si a nejistě se ze sedu zvedla na nohy. Byla jsem jako čerstvě narozené hříbě. Podržel mě na nohou a pak, když si byl jistý, že udržím rovnováhu, mě pustil. "Kde je Mona", zaskučela jsem. "Volala jí máma", oznámil mi. Dovedl mě k židli a posadil mě. Odešel se po ní podívat a mě se znova a znova vybavovala vzpomínka křídel. Černých křídel. Na Moniných zádech. Přišel zpět a za ním se jak smrt vlekla Mona. "Cos to měla na těch zádech", zeptala jsem se jí.
Zvedla obočí a zeptala se: "Cože jsem měla na těch zádech"?
Polkla jsem. "Bylo to sice rozmazaný, ale připadalo mi to jako černá křídla. Viděla jsem jak se jí v nanosekundě rozšířily zorničky. Zamrkala jsem. Bylo to pryč. Přivřela jsem oči. Mona se rozesmála. No to snad ne, ona si ze mě ještě dělala legraci. "Radši tě odvedu domů", řekl mi Alex a snažil se taktně potlačit smích. Vzala jsem ho za ruku a vlepila mu pusu na tvář. Vzal to nějakou zkratkou a byli jsme tam ani ne za pět minut. Parchant jeden. A to jsem předtím tak trpěla. "Chceš jít dovnitř ", nabídla jsem mu, když jsme stáli před vchodovými dveřmi. Pokrčil rameny. Vešla jsem dovnitř a on šel za mnou. Vedla jsem ho do svého pokoje. Nenápadně se podíval z okna a ušklíbl se. Sedla jsem si na postel. Sedl si vedle mě a zeptal seřekl midě"nitř a on šel za mnou. Vedla jsem ho do svého pokoje. adivým hadrem. : "Jsi si jistá, že jsi v pohodě"? Přikývnu. Ze zdola se ozvaly hlasy. "Cože, Kathy má u sebe kluka, no to musím vidět"! Miranda k nám vtrhla jako povodeň a uznale pískla. "No ty jo to je fešák", řekla mi a uznale pokývla. Zrudla jsem a zároveň zbledla. "Sestřičko můžeš na slovíčko", slyšela jsem svůj vlastní hlas říkat a šla jsem za Mirandou na chodbu.
"Co to mělo znamenat", vyjedu na ni.
"Ježiši tak jsem se podivila, že máš kluka", řekla a protočila oči.
"Ještě jednou na mě protočíš očima tak ti jednu ubalím Mirando".
"Jojo, kecy, kecy ježek v kleci".
"Můžeš toho laskavě nechat", zařvu na ni, až tak, že je to slyšet všude.
Miranda se uchechtla a já už jí měla tak akorát dost.
Plesk.
"Ty..ty si mi… ty si mi vrazila facku", zeptala se nevěřícně.
"Jo", vyjedu na ni.
Někdy mi připadá, že má hrozně dlouhý vedení, páč jí furt musím něco vysvětlovat dvakrát.
Vracím se do pokoje. Alex sedí na mé posteli, drží jednoho z mých plyšáků a záhadně se culí.
"Ty jsi v horoskopu beran viď", zeptá se mě poté co se na něj podezřívavě podívám.
Překvapeně zamrkám. Zajímalo mě jak to zjistil.
"Bylo mi to jasný hned po tom incidentu na chodbě",řekl mi a usmál se.
Tak teď mi to bylo jasný úplně.
Podíval se na mobil. "No nic já budu muset jít", vyhrkne a omluvně se usměje. Uvidíme se večer. "Jak večer"??
Odejde z pokoje a ještě mi zamává. Skácím se po zádech do postele. Jsem tak unavená…
Když se vzbudím je šero. Vidím jen stín co se nade mnou hýbe. Strnu a dělám, že spím.
"Zatím spí, ale mám podezření, že viděla moje křídla", řekl ten hlas do telefonu. A čekal na odpověď. Přišel mi tak, tak známý. "Ne, probudit se nemůže, uspala jsem jí uspávadlem".
Zase čekal na odpověď. Teď už mi došlo, čí je ten hlas. Monin…
"K nám jednoznačně nepatří nemá znamení", sdělila ještě tomu hlasu a pak zavěsila.
To bylo divné.
"Chudinko malá, kdybys jen věděla, co se v tomhle městě děje", zašeptá mi do ucha, "ale věř mi, že v jeskyni to zjistíš". Pak můj podivný pocit zmizel a já se posadila. Mona byla pryč.
Hlavou mi vířily myšlenky typu:
"Panebože, ty křídla byla skutečná".
"Jak to zjistím"?
"Co měl znamenat ten telefonát"?
"A proč zrovna Mona"?
Během toho jsem znovu usnula.
Ráno jsem se probudila plná sil. Včera mě už totiž nikdo krom Mony nerušil.
Zazvoní zvonek. "Panebože, já zaspala", zařvu a oblékám se v cukuletu.
Za deset minut jsem byla dole komplet hotová, což jsem normálně za půlhoďky.
Stál tam Alex.. "Bylo velice vtipné sledovat tě ve spěchu, ale asi jsi zapomněla, že je dneska volno.
"Kruci no jo", řeknu a praštím se od čela.
A pak mi to dojde.
"Tys to udělal schválně", vyčtu mu s vražedným pohledem.
Nasadí pohled neviňátka a řekne: "Ani v nejmenším".
Obracím se zpátky ke dveřím, ale v úhlu 45° mě chytne za ruku.
"Promiň", omluví se mi a nasadí pohled alá štěně.
"Ty jsi takový… takový", řeknu mu.
"Co"?
"Idiot", řeknu a vítězoslavně se usměju, protože jsem konečně našla to pravé slovo.
Nasadí ztrápený obličej a já se rozesměju.
"Tak za tohle zaplatíš", řekne mi výhružně.
"Jo a jak", vypravím ze sebe bez mrknutí oka.
"Takhle", řekne a dá mi pusu na tvář.
Okamžitě mi vyskočí pulz.
"Hej vy dva, žádný líbání na ulici", volá na nás z okna Miranda.
Odtáhnu se zmodrám a ona se pobaveně zasměje.
Tak tomuhle říkám trapas. A ještě k tomu před mladší ségrou… Stál tam Alex. "ně za půlhole komplet hotováa. Mona byla pryč.
ch co vysvětlovat dvakrát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 12. května 2013 v 11:58 | Reagovat

Páni ta byla dlouhá!!
Je to super kapi... a nakonci jsem se smála jako řehtačka!! :D
Myslím že jeskyně je nově moje druhá nej... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama