Kapitola 10. (z 15)

25. května 2013 v 21:48 | M. |  Temnota Pekel
Já vím docela teď jedu, ale důvod je jednoduchý. Prostě chci mít tyto kratší povídky ukončeny, abych měla více času s těmi delšími (třeba Hororskop). Ale teď už to zcela jistě bude poslední kapi dneska. Další je nastavena na zítra v 8:00. A ještě jednou pro Ewil: Byla to sranda!!
Teď už sleep M : ).


Letěli jsme vzduchem a do tváře se nám vháněl prudký vítr.
Náhle jsme se na jednom mraku zastavili.
"Jsme tady, teď už je to jen na vás", řekne a zmizí.
"No super", povzdechne si Persena.
Vytáhnu z kapsy látj. Znovu ním projede to duhové světlo.
Před náma se objeví oltář.
Spolu s Persenou k němu dojdeme.
Jsou tam dvě díry a korýtko.
Zasunu první látj do díry. Persena udělá to samé. Vezmu lahvičku se slzami a její obsah vyleju do korýtka.
Z látjů vyletí světlo tak ostré, že si musíme zakrýt oči.
Intenzita jasu se stupňuje a pak vybuchne něco podobného ohňostroji.
Světlo zmizí a látjy taky. Persena se užasle prohlédne.
"Já jsem člověk", zašeptá, "konečně po tolika letech".
Prohlédnu se taky. Vypadám pořád stejně. Až na..
"Panebože Liv, ty máš křídla", řekne mi Persena.
"Všimla jsem si", odseknu.
V očích se mi začínají sbíhat slzy.
Proč?? Proč já, proč ne ona? Za co já musím trpět? To se mi pro jednou nemůže přání splnit?
To nemůžu zestárnout, mít děti,…zemřít…?
Rozbrečím se.
"Bože Liv, je mi to tak líto", zašeptá Persena a obejme mě.
Ztuhnu. Určitě si toho všimla a proto se odtáhla.
"To bude dobrý", zašeptá znovu, tentokrát mě obejme a je jí jedno, že znovu ztuhnu.
Pohlédnu s odporem na svá křídla. Mají zvláštní barvu.
Nahoře jsou konce safírová jinak zbytek těch křídel je červený až do ruda.
"Anděl smrti", zašeptá Persena a dotkne se mých křídel.
Vstanu a otřu si slzy.
"Sbohem Perseno", rozloučím se s ní.
Zamračí se.
"O čem to mluvíš"?
"Já jsem anděl, ty jsi člověk, musím sloužit nebi a ty musíš pryč", řeknu smutně.
Přikývne.
"Tak co zabralo to", zeptá se Zeke, který sem teď přiletěl.
Šokovaně se na mě podíval.
"Měla bys jít se mnou Perseno", zamumlá, "teď to bude ošklivý".
Odletí s ní pryč.
Na chvíli se ocitám sama, ale když mrknu objeví se zde snad všichni přítomní v nebi.
"Vítej Liv", zdraví mě všichni.
Jdu pořád dopředu až se zastavím u trůnu. Sedí na něm smrt,
Není to taková příšera v kápi a s kosou jak si ji všichni představují.
Naopak je to mladá žena, vysoká a štíhlá, pružná jako gepard a je celá v černém. Má černé dokonce i oči. Jen pleť má o něco bělejší, takovou našedivělou.
"Vítej mezi námi anděle smrti", pozdraví mě.
Přeci jen vím něco o respektu a ukloním se jí.
Zasměje se.
"Není proč se klanět v nebi jsou si všichni rovni", řekne s úsměvem.
Je mi sympatická. To bych nečekala.
"Když jsi tu nová, dostaneš dvě přání, jaké to jsou", zeptá se zvědavě.
"Chci aby tu se mnou v nebi ve dne v noci byly dvě osoby. Jane a Franklin", sdělím jí své přání.
Luskne prsty. Jsme v nějakém pokoji. Jane i Franklin už tam ne mě čekají.
Když mě uvidí vytřeští oči.
"Ty už jsi mrtvá", zeptá se mě Jane.
Neodpovím, místo odpovědi zamávám křídli.
Zajásají.
"Tys to dokázala", křičí.
S úsměvem přikývnu.
"Co se stalo s mým žezlem", zeptá se Franklin.
"Dala jsem ho Perseně", přiznám se.
Vykulí oči.
"Tys ho dala té Perseně", zeptá se znovu.
"No znám jenom jednu tu pekelnou", odpovím.
Franklin se chytne za vlasy a tahá se za ně.
"Cos to udělala", zašeptá a spadne na zem.
"Jak to myslíš", zeptám se jí.
Pustí si vlasy a odpoví:
"To ona, ona mě zabila. Persena".
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 25. května 2013 v 21:55 | Reagovat

Jo fkt jedeš .D
I když mám kratší vlasy než ty chápu, že to byla sranda tak z toho nedělej velblouda!! :P
Odpuštěno xD :D taky k tomu dopomohlo těch asi 5 smsek, cos mi poslala xD :D

2 milča milča | Web | 25. května 2013 v 22:03 | Reagovat

není zač :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama