Knihy, knihy, knihy 2.díl

2. března 2013 v 8:00 | M. |  Knihy, knihy, knihy
Další z mých oblíbených knih :D.

Zavržený

Zavržený
Autorka: Becca Fitzpartick
Díl: 1
Edice: Zavržený
Počet stran: 368
Anotace: Nora Greyová je svědomitá, chytrá a rozhodně nemá ráda riziko. Jenže se zamiluje do Patche a to je její první chyba. Patchova minulost je totiž všechno, jen ne nevinná. A nejlepší, co kdy udělal, bylo, že se zamiloval do Nory.
Seznámili se na hodině biologie a Nora chce jediné - držet se od něj co nejdál. Jenže jak se zdá, Patch je vždy o dva kroky napřed. Dívka na sobě cítí jeho pohled, i když Patch není nablízku. Cítí jeho přítomnost, i když je v pokoji sama. A když své okouzlení nedokáže déle tajit, vyjde najevo, kdo Patch ve skutečnosti je a proč ji vyhledal. A za všemi otázkami, které se dotýkají jeho minulosti, si Nora a Patch mohou navzájem položit jen jedinou: "Jak hluboko dokážeš padnout?"
(Cena: 369,-)
Můj nárzor: -Obsahuje spoilery!-
Dalo by se říci, že Zavržený je jedna z knih, která je tak trochu jiná než ostatní. Nevím, moc knih o andělech jsem nečetla takže nemohu posoudit, ale z mého hlediska je to snad ta nejlepší kniha o andělech! Těžko říci, jestli za to může Patch :D.
Od prvních stránek jsem se do knihy zamilovala, obvzláště do částí, kde vystupoval Patch :). Pak mi, ale cca v polovině knihy bylo zvláštní, že měla Nora ty vize.... Nebudu vás napínat a řeknu vám tohle- POVINNÁ ČETBA A TO OKAMŽITĚ!
JESTLI SCHÁNÍTE DOBROU KNIHU NA ČTENÍ, ZAJDĚTE SI DO KNIHOVNY ČI KNIHKUPECTVÍ A ZAVRŽENÉHO SI KUPTE!!!!
Na knize se mi asi nejvíce líbí ten konec, který je opravdu napínavý-tuhla mi přitom krev v žilách- a začátek.
Ukázka: Egmont
A PRAHU UČEBNY BIOLOGIE MI POKLESLA ČELIST. Na tabuli bok po boku viseli panenka Barbie s Kenem. Nějaký dobrák jim spojil ruce a oba byli nazí, až na pár
umělohmotných lístků přilepených na patřičných místech. Nápis, vyvedený tlustou růžovou křídou nad jejich hlavami, hlásal:
SEZNAMTE SE S LIDSKOU REPRODUKCÍ (SEXEM)
Vee Skyová řekla: "A to je jeden z důvodů, proč škola zakázala mobily s foťáky. Fotky tohohle ve školním eZinu by byly dostatečným důkazem, že biologické osnovy potřebujou proškrtat. Získali bychom volnou hodinu, a ta se dá strávit mnohem užitečněji...třeba při soukromém doučování s nějakým starším pěkným klukem."
"Vee," já na to, "proč mám dojem, že ses na tuhle hodinu těšila celý semestr?"
Vee přimhouřila oči a šibalsky se usmála. "Tahle hodina mě nenaučí nic, co bych už dávno nevěděla."
"Myslíš ty věci o neposkvrněnosti?"
"Ne tak nahlas," mrkla.
Zazvonilo a my si šly sednout na místa, samozřejmě vedle sebe u společného stolu. Trenér McConaughy přiložil k ústům píšťalku, kterou měl pověšenou na krku, a pronikavě zapískal.
"Týme, na místa!"
Všichni jsme věděli, že trenér vede univerzitní basketbalový tým a biologii učí jen jako vedlejší práci.
"Přestože se vám to možná nezdá, děcka, sex je víc než patnáctiminutové hopsání na zadním sedadle auta. Je to věda. A co je věda?"
"Nuda," vykřikl někdo ze zadních lavic.
"Všechno, z čeho propadám," zapojil se někdo jiný.
Trenérovy oči slídily první řadou, až se zastavily na mně.
"Noro?"
"Studium něčeho," odpověděla jsem. Přešel na druhou stranu a zapíchl ukazováček přímo doprostřed mého stolu.
"A co dál?"
"Znalosti získané bádáním a prováděním experimentů."
Skvěle. Zněla jsem, jako bych nahrávala audioučebnici.
"Vlastními slovy."
Zamyslela jsem se nad odpovědí a špičkou jazyka se dotkla horního rtu.
"Věda je výzkum?"
Byla to spíš otázka.
"Věda je výzkum," souhlasil trenér a promnul si ruce.
"Věda žádá, abychom se stali jejími agenty."
Když se to podá takhle, vypadá věda skoro jako zábava. Ale chodila jsem na trenérovy hodiny dost dlouho, abych si nedělala iluze.
"A každý dobrý špion potřebuje výcvik," pokračoval.
"Takže dělat sex," zazněl další komentář.
Všichni jsme se trochu zasmáli a trenér namířil na dotyčného varovný ukazovák.
"To součástí domácí přípravy nebude."
Trenér obrátil pozornost zpátky na mě. "Noro, sedíš vedle Vee už od začátku roku?"
Přikývla jsem, ale neměla jsem z té otázky dobrý pocit.
"A obě pracujete ve školním eZinu."
Další přikývnutí.
"Vsadil bych se, že se docela dobře znáte."
Vee mě pod stolem nakopla. Věděla jsem, na co myslí. Že trenér nemá ani představu o tom, jak dobře se my dvě známe. A nemyslím jen tajemství, která si zapisujeme do deníčků. Vee je moje převrácené dvojče. Je to zelenooká, medová blondýnka s pěkně zakulacenými křivkami. Já mám oči šedé a vlasy tmavé, vlnité, dělají si, co chtějí a nezkrotí je ani sebelepší žehlička. Jsem samá ruka samá noha, připomínám barovou stoličku. Ale spojuje nás neviditelné pouto, obě bychom přísahaly, že jsme byly spojené už dlouho před narozením. Slíbily jsme si, že
nás bude spojovat po zbytek života.
Trenér hleděl na třídu.
"Vlastně bych řekl, že všichni svého souseda skvěle znáte. Měli jste důvod si takhle sednout, ne? Důvěra. Škoda, že nejlepší špioni se důvěře vyhýbají. Otupuje vyšetřovací schopnosti. A právě proto dnes zavedeme nový zasedací pořádek."
Otevřela jsem pusu, ale Vee mě s protestem předběhla.
"Co to má znamenat? Je duben. Je už skoro konec roku. Teď už si nemůžete vymýšlet takové pitomosti."
Trenér k ní vyslal zářivý úsměv.
"Můžu si vymýšlet takové pitomosti třeba poslední školní den. A když z mého předmětu propadneš, budeš tu sedět i příští rok a to si svoje pitomosti budu vymýšlet zase."
Vee se zamračila. Byla tím proslavená. Uměla nahodit výraz, který skoro prská a syčí. Nicméně trenér byl imunní, strčil si do úst píšťalku a obeznámil nás se svým plánem.
"Všichni, co sedí na levé straně stolu - tahle je vaše levá, se posunou dopředu. Ti z prvních lavic, ano, včetně tebe, Vee, půjdou dozadu."
Vee si strčila sešit do batohu a zavřela roztržený zip. Skousla jsem si rty a nenápadně jí zamávala na rozloučenou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama